Plošné, instal. ozvučení / Reprosoustavy

Jak plošné, instal. ozvučení / reprosoustavy fungují?

Co znamenají ty ostatní parametry? Frekvenční rozsah – udává od jak nízkých po jak vysoké frekvence bude „bedýnka“ hrát. Nutno brát ale v potaz toleranční pásmo, které bývá obvykle 6 nebo 10 dB. Čím větší Ø středobasového reproduktoru, tím jsou větší šance, aby reproduktor hrál lépe nižší kmitočty. Dále připomínám, že v plošném ozvučení se záměrně přenášené frekvenční pásmo zdola i shora omezuje kvůli srozumitelnosti. Citlivost – jednoduše kolik to „žere“ a jak hlasitě to hraje. Tedy účinnost. Podle citlivosti si uděláme obrázek o tom, jak hlasitě to bude na jednotku přivedeného výkonu hrát. Každé 3 dB rozdílu znamenají dvojnásobek výkonu. Pozor na laický přístup, kdy „silné“ neznamená citlivé. Dále pozor na fakt, že většina výrobců u reprosoustav, které jsou určené pro 100 V rozvod a mají tak převodní transformátor, udává citlivost, jakoby tam transformátor nebyl vřazen. Dexon udává reálnou hodnotu s vřazeným transformátorem, která je samozřejmě nižší, než kdyby tam nebyl. Posledním omylem, nebo lépe „trikem“ výrobců je záměrná záměna citlivosti a SPL. Citlivost určuje účinnost reproduktoru, SPL určuje jak velká hladina zvuku bude, když přivedeme max. výkon na reproduktor. Zkreslení THD – udává, jak moc reprodukovaná sinusovka bude zdeformovaná Zkreslení IMD – udává, jak moc ze dvou přivedených sinusovek se ozve více sinusovek Dělící frekvence – udává, místo, kde basový reproduktor už přestává hrát díky výhybce basy a výškový už začíná hrát výšky. Směrovost, vyzařovací úhel – udává do jaké šířky, a to v horizontální i vertikální rovině (tedy dvě hodnoty) reproduktor vyzařuje. Nelze říci co je lepší. Někdy potřebujeme zvuk úzce směrovat, někdy zase více hrát do „šířky“. Podrobeněji to rozebereme v dalším oddíle. Rozměry – měly by se udávat včetně všech výstupků. Asi není třeba dále rozebírat. Hmotnost – čím těžší tím lepší! Ukazuje to na poctivou mechanickou konstrukci nejenom samotné skříně, ale také použitých reproduktorů. Ale pozor u podhledových reproduktorů. Příliš těžké reproduktory není možné instalovat do podhledů z minerálních panelů, protože tyto je neudrží.

Evakuační verze reproduktorů Na začátek, pro ty z Vás, kteří se v problematice evakuačních rozhlasů nevyznáte, doporučuji tento odkaz. Proč to všechno? Protože norma, která je pro řešení evakuačních (také řečeno domácích, požárních) rozhlasů závazná, hovoří jasně: Nesmí dojít ke ztrátě pokrytí signálem. Jinak řečeno, reproduktory musí být v případě „Nouzových zvukových systémů“ (evakuační rozhlas) vyrobeny v souladu s ČSN EN 60 849. tato norma ale bude brzy nahrazena, nebo už je, pokud tyto řádky čtete po roce 2011, novou normou a sice ČSN EN 54–16 a ČSN EN 54–24. Jak tedy zajistit, aby nedošlo v dané zóně ke ztrátě pokrytí zvukovým signálem, aby porucha jednoho reproduktoru nezpůsobila výpadek celé zóny nebo systému, aby lidé v objektu vůbec zvukové instrukce mohli slyšet? Jsou dva přístupy: a) reproduktorovou síť rozdělíme na více podzón, tak aby při výpadku jedné, bylo stále slyšet z té druhé b) anebo jinak musíme zajistit, aby výpadek jednoho reproduktoru nezpůsobil výpadek celkový. V praxi se aplikují oba dva případy. Bod a) je záležitosti návrhu a projektu. Bod b) je záležitosti technické konstrukce použitých reproduktorů. A to se provádí takto: Reproduktor nesmí např. zkratovat linku. To se může např. stát v případě ohně – zvýšení teploty okolí; proto při t > 130°C (obvykle) reproduktor odpojí tepelná pojistka. Raději ať nehraje, než aby způsobil celkovou závadu.; dále je použita teflonová izolace vodičů a keramická připojovací svorkovnice, to proto, aby i mimo pojistku (před ní) nemohlo dojit ke zkratu;

Zvolené reprosoustavy se musí líbit a musí vzhledově do interiéru zapadat. To je ale dost často problém. Na jedné straně máme fyziku a skoro vždy omezené finance, na druhé chceme něco luxusně a příjemně vypadajícího. A do toho všeho se ještě plete akustika prostor. A když máme tu největší smůlu, začnou se do toho všeho plést památkáři. Jak tedy se vzhledem nakládat? Zastavme se nejprve u materiálů. Dřevo je dřevo, ale bohužel se nehodí do venkovních prostor, proto jsou exteriéry odsouzeny na reprosoustavy plastové nebo hliníkové. Je zajímavé, že akusticky, např. při posuzování reentrantních reproduktorů, viz. další odstavce, se hliník akusticky „tváří“ lépe, než plast, a proto jsou takové reproduktory obvykle i dražší. Krásně je to vidět na těchto reentrantních reproduktorech (tlampačích), nebo zvukových projektorech.

Samotnou kapitolou pro sebe je způsob instalace reprosoustavy. Asi nás ihned napadne, že přeci „bedýnky“ můžeme věšet na zeď na háček či kloubový držák, nebo je vestavovat do podhledu pomocí šroubků či samozatahovacích klapek. Ano, máte pravdu. Tak nějak to je. Ale jenom montážní firmy, které instalují stovky reproduktorů a reprosoustav, po delší době ocení finesy, jež instalaci ulehčují. A tam se poznají kvalitní výrobky. Základní způsoby instalace jsou: 1. závěs – obvykle háček na zadní straně. Pozor na možnost skrýt přívodní vodiče do útrob reprosoustavy, jinak reprosoustava odstává. Příkladem je DEXON ARS 323 a DEXON SPT 631. 2. konzola – uzpůsobený kloubový držák, který umožňuje naklánění i natáčení. Pozor na kvalitní aretaci. Příkladem je DEXON SP 412 3. šroubky – jsou bohužel na čelní straně vidět. Doporučujeme zatírat barvou koše. Příkladem jsou reproduktory do koupelen. 4. pružiny – používají se obvykle u podhledových reproduktorů, které tak nemají žádný viditelný montážní prvek. 5. samozatahovací klapky – mají je reproduktory pro vestavbu do sádrokartonu. Opět není vidět žádný montážní prvek. Reproduktor se dotáhne důmyslným mechanismem.

Jako první, když se Vás zeptáme na parametry reprosoustavy, vás napadne asi výkon a impedance, že? Výkon byste měli posuzovat jedině v hodnotách RMS. Žádný MAX, žádný sinus, žádný p.m.p.o. z vietnamské tržnice! Jedině RMS má svůj standard (IEC 268–5) a všichni výrobci musí měření touto metodou dodržovat, takže máme alespoň nějakou jistotu, že se dopátráme objektivní a srovnatelné hodnoty. I reprosoustavy pro plošné ozvučení DEXON jsou měřeny v Rms. No jo, ale kolik obecně? Výkon nám udává, kolik energie do reprosoustavy můžeme přivést, abychom ji nezničili. Takže klasická poučka praví, že když mám zesilovač 100 W, reprosoustavy by měly mít 100 W rms a více. To je sice pravda, ale v praxi nebudeme rozhlasovou ústřednu zcela jistě pouštět naplno, a tak si na 100 W ústřednu klidně můžete dovolit 60 W reprosoustavu. Musíte být ale „normální“ a poslouchat. Nedovolit reprosoustavám zkreslovat a přebuzovat je. Jak tedy potřebný výkon určit? Musíme si uvědomit, že se jedná o transformátorovou koncepci připojení reprosoustav, tedy pokud hovoříme o vysokoimpedančním 100 V režimu. Nesčítáme tak výkony reprosoustav, ale výkony vestavěných převodních transformátorů (obvykle 6, 10 nebo 25 W). K tomu všem připočítáváme cca 10% výkonovou rezervu.

V sortimentu Dexonu naleznete celou řádku reproduktorů s označením „3“ na konci – RPT xx3. Ty toto splňují, jsou schváleny českou zkušebnou (podle ČSN 60 849). Dexon má jako jediný v ČR schválenou metodu úprav stávajících reprosoustav řady RPT xx2, SP a ARS, tak, aby zmiňované normě odpovídaly. Reproduktory, mimo jiné, splňují elektrickou bezpečnost (ČSN 60065) a podmínky pro elmag. kompatibilitu.

Velkou výhodou reentrantních reproduktorů je jednak vysoká klimatická odolnost (protože kmitací cívka je dobře uschována) a jednak vysoká citlivost., která u modelu DEXON SC 60AH dosahuje až 115 dB. Ten je navíc dvoupásmový. Díky své směrovosti se tyto reproduktory používají pro ozvučování do dálky, např. v obecních rozhlasech, průmyslu a na parkovištích. Aby se daly lépe směrovat mají vždy vestavěnou konzolu.

Kromě samotného charakteru zvuku (jeho „barvy“) musíme dbát také na správnou hlasitost. Asi si uvědomujete, že někdy ozvučení může být nedostatečně hlasité. Ovšem častou chybou je naopak i to, že ozvučení je hlasité až moc. Zatímco v prvním případě takového špatného ozvučení lidé nerozumějí a tím pádem ani nechápou, „proč to tam hraje“, v tom druhém případě je příliš velká hlasitost zdrojem nervozity a špatné nálady (třeba na pracovišti). Pro lepší orientaci uvádím pár příkladů, co požadovat:

Co ta impedance? Opět poučka – reproduktorová síť má mít vyšší impedanci, než je minimální udávaná u zesilovače. Takže, když na zesilovači je napsáno 8 Ω, reprosoustava musí mít 8 Ω nebo 16 Ω. Stejné to je i u vysokoimpe­dančních 100 V režimu. Postupujeme-li tak, že sečteme výkon převodních transformátorů, přidáme rezervu a podle toho „o něco více“ zvolíme výkon ústředny, máme automaticky zajištěno, že impedance připojené sítě, která může být 3 kOhmy ale i 25 Ω, bude vyšší než min. vyžadovaná ústřednou.

Zde je nutné zmínit špatné „české“ řešení. Mnoho, rádoby odborníků, si myslí, že stačí zakoupit jakýkoli reproduktor a udělat z něho evakuační tak, že si sami vestaví tepelnou pojistku a keramickou svorkovnici. Tento přístup je naprosto špatný a nebezpečný!!! 1. Není jistota, že tato úprava svépomocí je technicky správně 2. Takovýto reproduktor neodzkoušela žádná laboratoř 3. Takovýto reproduktor nemá certifikát, který bývá vyžadován u kolaudace budovy a revize, potažmo vstupní zkoušky evakuačního rozhlasu. 4. Dodavatel, který tuto úpravu svépomocí provede, se vystavuje obrovskému riziku, kdy budou muset být všechny reproduktory vyměněny (a obvykle se nejedná o malé počty) a také riziku, kdy evakuační systém nemusí v době nebezpečí a ohně fungovat! 5. Závěr je, že je možné používat jen evakuační reproduktory s certifikátem, jaké dodává např. Dexon.

Stačí reprosoustavy nainstalovat do venkovního prostředí anebo tam, kde svítí slunce. Po létech je zřejmé, jak to s klimatickou odolností výrobce myslel. Aspekty, které je potřeba v těchto případech posuzovat jsou: 1. Barevná stálost – Má nátěr reprosoustavy složku UV filtru? Nezežloutne po čase? 2. Použitý materiál – Z čeho je reprosoustava vyrobena? Plast / kov / dřevo? 3. Jsou všechny použité materiály vlhkuodolné? 4. Jsou všechny použité materiály teplotně odolné (viz. léto na slunci, sauny)? 5. Pokud je z kovu, je z hliníku? Ten nerezaví. 6. Pokud je z kovu, jaký je horní nátěr? Nejodolnější je kataporéza, anaporéza nebo komaxit. 7. Pokud je z plastu, je z ABS? Ten více vydrží. 8. Pokud předpokládáme déšť, mají kanálek na odvod vody (viz. sloupové reprosoustavy)? 9. Pokud předpokládáme sníh a mráz, nezamrzne přední mřížka? Je dost „hrubá“? 10. Instalujeme obecní rozhlas na sloupy? Jsou použité reprosoustavy vysoce klimaticky odolné? 11. Jaké je krytí IP? Rešerší sortimentu DEXON zjistíme, že právě sloupové a reentrantní reproduktory, jež se právě v exteriéru instalují nejčastěji, disponují největší klimatickou odolností a tomu nasvědčují i jejich příznivé hodnoty IP krytí.

Zajímavé je také posuzovat použitou membránu reproduktoru. Nejlepší reproduktory ji mívají kevlarovou, ty normální naopak „jen“ z grafitovaného papíru. Pokud má být reproduktor vlhkuodolný, používá se na membránu polypropylen.

U nás můžete zaplatit jednoduše vaši internet bankou nebo kartou.