SP 412 reprosoustava s konzolou bílá

Stručný popis: 40 / 70 W, 8 Ω, 87 dB, 75 – 20 000 Hz, konzola, 4″ polypropylenový bas. rep, 20 mm výš. rep. s textilní kalotou

Vhodné pro: pro ozvučení komerčních interiérů, restaurací, barů, kanceláří, administrativních prostor, hotelů formou nástěnné montáže

 

Kat. č.: 03 443

Cena: 2 590,00 Kč s DPH Skladem: 

Objednat:  pár

Chcete s výrobkem poradit?
Zdarma získáváte tyto služby
Doporučit výrobek

Jak plošné, instal. ozvučení / reprosoustavy fungují?

Evakuační verze reproduktorů Na začátek, pro ty z Vás, kteří se v problematice evakuačních rozhlasů nevyznáte, doporučuji tento odkaz. Proč to všechno? Protože norma, která je pro řešení evakuačních (také řečeno domácích, požárních) rozhlasů závazná, hovoří jasně: Nesmí dojít ke ztrátě pokrytí signálem. Jinak řečeno, reproduktory musí být v případě „Nouzových zvukových systémů“ (evakuační rozhlas) vyrobeny v souladu s ČSN EN 60 849. tato norma ale bude brzy nahrazena, nebo už je, pokud tyto řádky čtete po roce 2011, novou normou a sice ČSN EN 54–16 a ČSN EN 54–24. Jak tedy zajistit, aby nedošlo v dané zóně ke ztrátě pokrytí zvukovým signálem, aby porucha jednoho reproduktoru nezpůsobila výpadek celé zóny nebo systému, aby lidé v objektu vůbec zvukové instrukce mohli slyšet? Jsou dva přístupy: a) reproduktorovou síť rozdělíme na více podzón, tak aby při výpadku jedné, bylo stále slyšet z té druhé b) anebo jinak musíme zajistit, aby výpadek jednoho reproduktoru nezpůsobil výpadek celkový. V praxi se aplikují oba dva případy. Bod a) je záležitosti návrhu a projektu. Bod b) je záležitosti technické konstrukce použitých reproduktorů. A to se provádí takto: Reproduktor nesmí např. zkratovat linku. To se může např. stát v případě ohně – zvýšení teploty okolí; proto při t > 130°C (obvykle) reproduktor odpojí tepelná pojistka. Raději ať nehraje, než aby způsobil celkovou závadu.; dále je použita teflonová izolace vodičů a keramická připojovací svorkovnice, to proto, aby i mimo pojistku (před ní) nemohlo dojit ke zkratu;

Jako první, když se Vás zeptáme na parametry reprosoustavy, vás napadne asi výkon a impedance, že? Výkon byste měli posuzovat jedině v hodnotách RMS. Žádný MAX, žádný sinus, žádný p.m.p.o. z vietnamské tržnice! Jedině RMS má svůj standard (IEC 268–5) a všichni výrobci musí měření touto metodou dodržovat, takže máme alespoň nějakou jistotu, že se dopátráme objektivní a srovnatelné hodnoty. I reprosoustavy pro plošné ozvučení DEXON jsou měřeny v Rms. No jo, ale kolik obecně? Výkon nám udává, kolik energie do reprosoustavy můžeme přivést, abychom ji nezničili. Takže klasická poučka praví, že když mám zesilovač 100 W, reprosoustavy by měly mít 100 W rms a více. To je sice pravda, ale v praxi nebudeme rozhlasovou ústřednu zcela jistě pouštět naplno, a tak si na 100 W ústřednu klidně můžete dovolit 60 W reprosoustavu. Musíte být ale „normální“ a poslouchat. Nedovolit reprosoustavám zkreslovat a přebuzovat je. Jak tedy potřebný výkon určit? Musíme si uvědomit, že se jedná o transformátorovou koncepci připojení reprosoustav, tedy pokud hovoříme o vysokoimpedančním 100 V režimu. Nesčítáme tak výkony reprosoustav, ale výkony vestavěných převodních transformátorů (obvykle 6, 10 nebo 25 W). K tomu všem připočítáváme cca 10% výkonovou rezervu.

Zvolené reprosoustavy se musí líbit a musí vzhledově do interiéru zapadat. To je ale dost často problém. Na jedné straně máme fyziku a skoro vždy omezené finance, na druhé chceme něco luxusně a příjemně vypadajícího. A do toho všeho se ještě plete akustika prostor. A když máme tu největší smůlu, začnou se do toho všeho plést památkáři. Jak tedy se vzhledem nakládat? Zastavme se nejprve u materiálů. Dřevo je dřevo, ale bohužel se nehodí do venkovních prostor, proto jsou exteriéry odsouzeny na reprosoustavy plastové nebo hliníkové. Je zajímavé, že akusticky, např. při posuzování reentrantních reproduktorů, viz. další odstavce, se hliník akusticky „tváří“ lépe, než plast, a proto jsou takové reproduktory obvykle i dražší. Krásně je to vidět na těchto reentrantních reproduktorech (tlampačích), nebo zvukových projektorech.

Co ta impedance? Opět poučka – reproduktorová síť má mít vyšší impedanci, než je minimální udávaná u zesilovače. Takže, když na zesilovači je napsáno 8 Ω, reprosoustava musí mít 8 Ω nebo 16 Ω. Stejné to je i u vysokoimpe­dančních 100 V režimu. Postupujeme-li tak, že sečteme výkon převodních transformátorů, přidáme rezervu a podle toho „o něco více“ zvolíme výkon ústředny, máme automaticky zajištěno, že impedance připojené sítě, která může být 3 kOhmy ale i 25 Ω, bude vyšší než min. vyžadovaná ústřednou.

Když už máme téměř vybráno, posoudíme, jak reprosoustava vypadá z různých úhlů pohledu. Položíme si otázky: Nejsou vidět připojovací vodiče? Není vidět držák reprosoustavy? Je krycí mřížka dostatečně neprůhledná? Nejsou vidět jiné montážní prvky (šroubky…)? Nezakrývá reprosoustava výhled nebo něco důležitého v prostoru (nápisy, okno…)? Není reprosoustava příliš nápadná?

Plošné ozvučení budov i exteriéru, co se týče výběru reprosoustav, je potřeba řešit především s ohledem na požadovaný zvuk. Pravděpodobně se tato věta zdá teď zbytečná, ale divili byste se, kolik instalací a výběrů probíhá především podle vzhledu. Ano, požadovaný charakter zvuku by měl být určitě na prvním místě. Jak tedy zvuk posuzovat a jaký chtít? Ve většině ozvučovacích případů to je věc nejenom fyziky, ale také psychologie. Je nutné především vědět k jakým účelům bude ozvučovaný prostor sloužit a podle toho to vše posuzovat. Tak např. v pizzerii, která by měla působit útulně, „teplem domova“ potřebujeme zvuk také „teplý“ a příjemný, což znamená ne hlasitý, ale vyvážený, líbivý s dostatkem nízkých kmitočtů už kolem 35 Hz. Toto třeba umí DEXON SP 402. Naopak v hlasitých a rušných prostorách musíme ozvučovat hlasitěji. Opět příkladem může být nádraží či škola, kde je hodně lidí, kteří nedávají pozor, navíc zdejší akustika má velké množství odrazů a proto zvuk nesmí obsahovat příliš velké množství nízkých kmitočtů, příliš sykavek, spíše bude orientován kolem střeních kmitočtů. K tomu se třeba používají zvukové projektory. Kdybychom si takovéto ozvučení pustili u sebe doma, zjistíme, že takovýto zvuk je „studený“, ale zato srozumitelný. A o to nám šlo. Jak vidíte posuzujeme nejenom podvědomé vnímání zvuku (viz. příklad té pizzerie) ale i ony fyzikální vlastnosti (viz. srozumitelnost na nádraží).

Zajímavé je také posuzovat použitou membránu reproduktoru. Nejlepší reproduktory ji mívají kevlarovou, ty normální naopak „jen“ z grafitovaného papíru. Pokud má být reproduktor vlhkuodolný, používá se na membránu polypropylen.

Co znamenají ty ostatní parametry? Frekvenční rozsah – udává od jak nízkých po jak vysoké frekvence bude „bedýnka“ hrát. Nutno brát ale v potaz toleranční pásmo, které bývá obvykle 6 nebo 10 dB. Čím větší Ø středobasového reproduktoru, tím jsou větší šance, aby reproduktor hrál lépe nižší kmitočty. Dále připomínám, že v plošném ozvučení se záměrně přenášené frekvenční pásmo zdola i shora omezuje kvůli srozumitelnosti. Citlivost – jednoduše kolik to „žere“ a jak hlasitě to hraje. Tedy účinnost. Podle citlivosti si uděláme obrázek o tom, jak hlasitě to bude na jednotku přivedeného výkonu hrát. Každé 3 dB rozdílu znamenají dvojnásobek výkonu. Pozor na laický přístup, kdy „silné“ neznamená citlivé. Dále pozor na fakt, že většina výrobců u reprosoustav, které jsou určené pro 100 V rozvod a mají tak převodní transformátor, udává citlivost, jakoby tam transformátor nebyl vřazen. Dexon udává reálnou hodnotu s vřazeným transformátorem, která je samozřejmě nižší, než kdyby tam nebyl. Posledním omylem, nebo lépe „trikem“ výrobců je záměrná záměna citlivosti a SPL. Citlivost určuje účinnost reproduktoru, SPL určuje jak velká hladina zvuku bude, když přivedeme max. výkon na reproduktor. Zkreslení THD – udává, jak moc reprodukovaná sinusovka bude zdeformovaná Zkreslení IMD – udává, jak moc ze dvou přivedených sinusovek se ozve více sinusovek Dělící frekvence – udává, místo, kde basový reproduktor už přestává hrát díky výhybce basy a výškový už začíná hrát výšky. Směrovost, vyzařovací úhel – udává do jaké šířky, a to v horizontální i vertikální rovině (tedy dvě hodnoty) reproduktor vyzařuje. Nelze říci co je lepší. Někdy potřebujeme zvuk úzce směrovat, někdy zase více hrát do „šířky“. Podrobeněji to rozebereme v dalším oddíle. Rozměry – měly by se udávat včetně všech výstupků. Asi není třeba dále rozebírat. Hmotnost – čím těžší tím lepší! Ukazuje to na poctivou mechanickou konstrukci nejenom samotné skříně, ale také použitých reproduktorů. Ale pozor u podhledových reproduktorů. Příliš těžké reproduktory není možné instalovat do podhledů z minerálních panelů, protože tyto je neudrží.

Jak fungují reentrantní reproduktory (tlampače)? Základní fintou, jak reentrantní reproduktory fungují, je odraz zvuku. Ten vychází z kmitací cívky a navazujícího prostoru směrem do „nosu“, zde se odrazí zpátky dozadu a následně je vyveden zvukovodem ven. Onen odraz se může provést několikrát. Platí, že, 1) čím více provedených odrazů, tím vyšší dosažená citlivost 2) čím delší „nos“, tím vyšší citlivost 3) čím větší plocha vyústění zvukovodu, tím větší šance na lépe přenášené nízké kmitočty. Podle těchto ukazatelů si tedy uděláme představu, jak reentrantní reproduktor bude hrát. Čím větší, tím obvykle lepší podání nižších kmitočtů, méně „tlampačový“ zvuk, lepší citlivost.

Požární odolnost reproduktorů a její řešení Musíme zmínit ještě tzv. protipožární odolnost, která s evakuací nemusí vůbec souviset. Tuto odolnost řeší norma ČSN 73 0802 – požární bezpečnost staveb. Představte si požárně odolný strop nebo stěnu. Vyvrtáním otvoru a vestavbou reproduktoru tuto odolnost porušíte. Požární technik se bude automaticky ptát, jakou požární odolnost reproduktor má a jak můžete toto dokumentově doložit. A je problém. Zajistit, aby reproduktor měl určitou požární odolnost sice můžeme ocelovým krytem, ale velkou komplikací je toto certifikovat, neboť zkoušky musí být provedeny přesně stejně, přesně stejně pro daný typ materiálu stěny, jeho polohy a tloušťky, včetně konstrukce. A to je případ od případu jiné. Proto řešením je za reproduktorem vyrobit „budku“ ze stejného materiálu, z jakého je ona stěna. Požární odolnost stropu či stěny tak nebude porušena.

Kromě samotného charakteru zvuku (jeho „barvy“) musíme dbát také na správnou hlasitost. Asi si uvědomujete, že někdy ozvučení může být nedostatečně hlasité. Ovšem častou chybou je naopak i to, že ozvučení je hlasité až moc. Zatímco v prvním případě takového špatného ozvučení lidé nerozumějí a tím pádem ani nechápou, „proč to tam hraje“, v tom druhém případě je příliš velká hlasitost zdrojem nervozity a špatné nálady (třeba na pracovišti). Pro lepší orientaci uvádím pár příkladů, co požadovat:

V sortimentu Dexonu naleznete celou řádku reproduktorů s označením „3“ na konci – RPT xx3. Ty toto splňují, jsou schváleny českou zkušebnou (podle ČSN 60 849). Dexon má jako jediný v ČR schválenou metodu úprav stávajících reprosoustav řady RPT xx2, SP a ARS, tak, aby zmiňované normě odpovídaly. Reproduktory, mimo jiné, splňují elektrickou bezpečnost (ČSN 60065) a podmínky pro elmag. kompatibilitu.