ARS 190 reprosoustava

Stručný popis: příposlechová mini, 3 W / 100 V, 88 dB, 110 – 13 000 Hz

Vhodné pro: příposlech

 

Kat. č.: 03 474

Cena: 270,00 Kč s DPH Skladem: 

Objednat:  ks

Chcete s výrobkem poradit?
Zdarma získáváte tyto služby
Doporučit výrobek

Jak plošné, instal. ozvučení / reprosoustavy fungují?

Velkou výhodou reentrantních reproduktorů je jednak vysoká klimatická odolnost (protože kmitací cívka je dobře uschována) a jednak vysoká citlivost., která u modelu DEXON SC 60AH dosahuje až 115 dB. Ten je navíc dvoupásmový. Díky své směrovosti se tyto reproduktory používají pro ozvučování do dálky, např. v obecních rozhlasech, průmyslu a na parkovištích. Aby se daly lépe směrovat mají vždy vestavěnou konzolu.

Co znamenají ty ostatní parametry? Frekvenční rozsah – udává od jak nízkých po jak vysoké frekvence bude „bedýnka“ hrát. Nutno brát ale v potaz toleranční pásmo, které bývá obvykle 6 nebo 10 dB. Čím větší Ø středobasového reproduktoru, tím jsou větší šance, aby reproduktor hrál lépe nižší kmitočty. Dále připomínám, že v plošném ozvučení se záměrně přenášené frekvenční pásmo zdola i shora omezuje kvůli srozumitelnosti. Citlivost – jednoduše kolik to „žere“ a jak hlasitě to hraje. Tedy účinnost. Podle citlivosti si uděláme obrázek o tom, jak hlasitě to bude na jednotku přivedeného výkonu hrát. Každé 3 dB rozdílu znamenají dvojnásobek výkonu. Pozor na laický přístup, kdy „silné“ neznamená citlivé. Dále pozor na fakt, že většina výrobců u reprosoustav, které jsou určené pro 100 V rozvod a mají tak převodní transformátor, udává citlivost, jakoby tam transformátor nebyl vřazen. Dexon udává reálnou hodnotu s vřazeným transformátorem, která je samozřejmě nižší, než kdyby tam nebyl. Posledním omylem, nebo lépe „trikem“ výrobců je záměrná záměna citlivosti a SPL. Citlivost určuje účinnost reproduktoru, SPL určuje jak velká hladina zvuku bude, když přivedeme max. výkon na reproduktor. Zkreslení THD – udává, jak moc reprodukovaná sinusovka bude zdeformovaná Zkreslení IMD – udává, jak moc ze dvou přivedených sinusovek se ozve více sinusovek Dělící frekvence – udává, místo, kde basový reproduktor už přestává hrát díky výhybce basy a výškový už začíná hrát výšky. Směrovost, vyzařovací úhel – udává do jaké šířky, a to v horizontální i vertikální rovině (tedy dvě hodnoty) reproduktor vyzařuje. Nelze říci co je lepší. Někdy potřebujeme zvuk úzce směrovat, někdy zase více hrát do „šířky“. Podrobeněji to rozebereme v dalším oddíle. Rozměry – měly by se udávat včetně všech výstupků. Asi není třeba dále rozebírat. Hmotnost – čím těžší tím lepší! Ukazuje to na poctivou mechanickou konstrukci nejenom samotné skříně, ale také použitých reproduktorů. Ale pozor u podhledových reproduktorů. Příliš těžké reproduktory není možné instalovat do podhledů z minerálních panelů, protože tyto je neudrží.

Jako první, když se Vás zeptáme na parametry reprosoustavy, vás napadne asi výkon a impedance, že? Výkon byste měli posuzovat jedině v hodnotách RMS. Žádný MAX, žádný sinus, žádný p.m.p.o. z vietnamské tržnice! Jedině RMS má svůj standard (IEC 268–5) a všichni výrobci musí měření touto metodou dodržovat, takže máme alespoň nějakou jistotu, že se dopátráme objektivní a srovnatelné hodnoty. I reprosoustavy pro plošné ozvučení DEXON jsou měřeny v Rms. No jo, ale kolik obecně? Výkon nám udává, kolik energie do reprosoustavy můžeme přivést, abychom ji nezničili. Takže klasická poučka praví, že když mám zesilovač 100 W, reprosoustavy by měly mít 100 W rms a více. To je sice pravda, ale v praxi nebudeme rozhlasovou ústřednu zcela jistě pouštět naplno, a tak si na 100 W ústřednu klidně můžete dovolit 60 W reprosoustavu. Musíte být ale „normální“ a poslouchat. Nedovolit reprosoustavám zkreslovat a přebuzovat je. Jak tedy potřebný výkon určit? Musíme si uvědomit, že se jedná o transformátorovou koncepci připojení reprosoustav, tedy pokud hovoříme o vysokoimpedančním 100 V režimu. Nesčítáme tak výkony reprosoustav, ale výkony vestavěných převodních transformátorů (obvykle 6, 10 nebo 25 W). K tomu všem připočítáváme cca 10% výkonovou rezervu.

Jak fungují reentrantní reproduktory (tlampače)? Základní fintou, jak reentrantní reproduktory fungují, je odraz zvuku. Ten vychází z kmitací cívky a navazujícího prostoru směrem do „nosu“, zde se odrazí zpátky dozadu a následně je vyveden zvukovodem ven. Onen odraz se může provést několikrát. Platí, že, 1) čím více provedených odrazů, tím vyšší dosažená citlivost 2) čím delší „nos“, tím vyšší citlivost 3) čím větší plocha vyústění zvukovodu, tím větší šance na lépe přenášené nízké kmitočty. Podle těchto ukazatelů si tedy uděláme představu, jak reentrantní reproduktor bude hrát. Čím větší, tím obvykle lepší podání nižších kmitočtů, méně „tlampačový“ zvuk, lepší citlivost.

Rozhodneme-li se pro reprosoustavy z plastu, měli bychom požadovat tzv. ABS plast, který se vyrábí jinou metodou než běžný PVC nebo polystyren a tudíž i jeho vlastnosti jsou, co se týče barevné a tvarové stálosti, mnohem lepší. Právě tyto vlastnosti oceníme po létech, kdy jsou tyto změny krásně vidět. Budeme-li se zabývat vhodnými tvary reprosoustav, je nutné stále mít na paměti, jak interiér má ve své finální podobě vypadat. Je to záležitost víceméně designová a tak je nutné zapojit „umělecké“ myšlení a tvořivost.

Kromě samotného charakteru zvuku (jeho „barvy“) musíme dbát také na správnou hlasitost. Asi si uvědomujete, že někdy ozvučení může být nedostatečně hlasité. Ovšem častou chybou je naopak i to, že ozvučení je hlasité až moc. Zatímco v prvním případě takového špatného ozvučení lidé nerozumějí a tím pádem ani nechápou, „proč to tam hraje“, v tom druhém případě je příliš velká hlasitost zdrojem nervozity a špatné nálady (třeba na pracovišti). Pro lepší orientaci uvádím pár příkladů, co požadovat:

Zajímavé je také posuzovat použitou membránu reproduktoru. Nejlepší reproduktory ji mívají kevlarovou, ty normální naopak „jen“ z grafitovaného papíru. Pokud má být reproduktor vlhkuodolný, používá se na membránu polypropylen.

Jak fungují sloupové reprosoustavy? Jejich největší předností je široká směrová charakteristika (až 90° / 1kHz, –3 dB). Za tímto účelem jsou sloupové reprosoustavy konstruovány. Konstrukčně se zakládají na malých reproduktorech, které jsou namontovány ve sloupci pod sebou. Ty mohou být navíc nakloněny. Platí, že 1) čím užší a vyšší, tím širší horizontální směrová charakteristika 2) čím vyšší, tím užší vertikální směrová charakteristika 3) čím vyšší, tím větší počet reproduktorů, tím vyšší citlivost a výkon 4) čím užší, tím horší přenášení nízkých kmitočtů, protože reproduktory mají malý Ø membrány. Na základě těchto ukazatelů je jasné, že se sloupové reprosoustavy hodí pro ozvučování širokých prostor z malého počtu míst. Své uplatnění najdou na náměstích, aulách, sálech, ale také i v kostelech. Aby se daly lépe směrovat mají vždy vestavěnou konzolu.

Zde je nutné zmínit špatné „české“ řešení. Mnoho, rádoby odborníků, si myslí, že stačí zakoupit jakýkoli reproduktor a udělat z něho evakuační tak, že si sami vestaví tepelnou pojistku a keramickou svorkovnici. Tento přístup je naprosto špatný a nebezpečný!!! 1. Není jistota, že tato úprava svépomocí je technicky správně 2. Takovýto reproduktor neodzkoušela žádná laboratoř 3. Takovýto reproduktor nemá certifikát, který bývá vyžadován u kolaudace budovy a revize, potažmo vstupní zkoušky evakuačního rozhlasu. 4. Dodavatel, který tuto úpravu svépomocí provede, se vystavuje obrovskému riziku, kdy budou muset být všechny reproduktory vyměněny (a obvykle se nejedná o malé počty) a také riziku, kdy evakuační systém nemusí v době nebezpečí a ohně fungovat! 5. Závěr je, že je možné používat jen evakuační reproduktory s certifikátem, jaké dodává např. Dexon.

Je jasné, že „kulatým a zaobleným“ interiérům budeme vybírat také zaoblené reprosoustavy, např. model DEXON SP 512, do interiérů, kde je k dispozici na stěnách málo místa, spíše plytší modely, např. DEXON ARS 350 a do interiérů „hranatých“ a „technických“ vybereme hranatější modely, např. DEXON ARS 323.

Co ta impedance? Opět poučka – reproduktorová síť má mít vyšší impedanci, než je minimální udávaná u zesilovače. Takže, když na zesilovači je napsáno 8 Ω, reprosoustava musí mít 8 Ω nebo 16 Ω. Stejné to je i u vysokoimpe­dančních 100 V režimu. Postupujeme-li tak, že sečteme výkon převodních transformátorů, přidáme rezervu a podle toho „o něco více“ zvolíme výkon ústředny, máme automaticky zajištěno, že impedance připojené sítě, která může být 3 kOhmy ale i 25 Ω, bude vyšší než min. vyžadovaná ústřednou.

Když už máme téměř vybráno, posoudíme, jak reprosoustava vypadá z různých úhlů pohledu. Položíme si otázky: Nejsou vidět připojovací vodiče? Není vidět držák reprosoustavy? Je krycí mřížka dostatečně neprůhledná? Nejsou vidět jiné montážní prvky (šroubky…)? Nezakrývá reprosoustava výhled nebo něco důležitého v prostoru (nápisy, okno…)? Není reprosoustava příliš nápadná?