Plošné, instal. ozvučení / Koncové zesilovače

Jak plošné, instal. ozvučení / koncové zesilovače fungují?

Uživatele zesilovače bych tak rozdělil do pěti skupin: a) Hfiisté – ti požadují obvykle klasický zesilovač HiFi, kde nejde o výkon, ale o nízké zkreslení. Potřebují, aby to hrálo kvalitně a nepotřebují, aby to mělo šílenou výkonovou rezervu. Nebudou to dávat do žádných stojanů, jen to postaví na další kus jejich audio techniky. b) Highendisté – pominu-li to, že ono „High End“ ve skutečností znamená úplně něco jiného, než jak se dnes míní, je to zajímavá skupina lidí, pravděpodobně, promiňte mi to, z jiné planety. Pro ně fyzika neplatí, zesilovač musí mít chromovaný kryt, musí být ve třídě A, čím víc topí tím lépe a pokud z něho čouhají elektronky, je vyhráno, koupě je na spadnutí :-). c) Videočumilové – nechtějí ani tak zesilovač, jako spíše receiver, který umí dekódovat všechny ty Dolby Digital, AC3 atd a mají řadu funkcí. Obvykle přes ně „teče“ i video. Samotné zesilovače jsou ve třídě AB, dosahují výkonů kolem 5×100 W a ty značkové a dražší bývají vcelku zdařile konstruovány. Ani ti neinstalují přístroje do racku, ale jen pokládají na další audio/video elektroniku. d) DJ a muzikanti – mohli by se ještě rozdělit na neslyšící – šetřící a na slyšící – požadující kvalitu. Zatímco ti první „jdou“ po výkonu a vzhledu zesilovače a nechají se obalamutit čínskými názvy „American XY“, ti druzí už nad věcí přemýšlejí a zajímají se o vnitřní konstrukci a výbavu. Obě skupiny zesilovač dávají do racku a např. od Dexonu používají tyto typy. e) Elektrikáři – opomíjená skupina těch, kteří řeší plošné ozvučení budou i exteriérů a tudíž potřebují jak dostatek výkonové rezervy, tak i robustnost a dlouhodobou spolehlivost bez obsluhy a také i vysokoimpedanční 100 V výstup. Pro ně Dexon nabízí tyto robustní typy. Do které skupiny se zařadíte vy? My se zde budeme věnovat DJ, muzikantům a elektrikářům, kteří jsou valnou většinou našich uživatelů. Pro ně společně platí, že jednak zesilovač bude umístěn v racku a tak musí být vybaven danými instalačními prvky a madly, a že jednak je zajímají nejenom parametry, ale taktéž i konstrukce a výbava.

Třeba si říkáte proč tolik kontrolek, nebo, proč není vše uvedeno na displeji. Z praktického hlediska klasické LED stále vedou a hlavně, když budete zesilovač kontrolovat z větší dálky, jeho informace získáte rychleji a přehledněji. A pokud Váš zesilovač má uvedené indikátory, bude možná patřit k těm zdařilejším. Pokud se ale výrobce omezil jen na „power“, praktickým užitím se příliš nezabýval.

Koukněme se na netypické zesilovače – moduly zesilovačů v aktivních reprosoustavách. V podstatě i pro ně platí to, co pro klasické zesilovače a to, o čem jsem již zde psal. Zvláště u zesilovacích modulů je potřeba dbát obezřetnosti při jeho robustnosti a chlazení. Velikost chladiče a především velikost samotného zesilovacího modulu opět ukazuje na poctivost výrobce. Tak např. náš zesilovací modul Dexon ZS 401 váží 11 kg! Tato robustnost modulu v podstatě udává reálnou „výdrž“ reprosoustavy a především její reálnou zatížitelnost.

Dnes již většina poctivě udělaných zesilovačů má zabudovány ochrany, které detekují přehřátí, stejnosměrné napětí na výstupu, přetížení výstupu, neotáčení se ventilátoru atd. Ovšem jen ty nejlepší zesilovače mívají ochrany řešeny formou „deblokace poruchy“. Prakticky se provádí speciálním tlačítkem na předním nebo zadním panelu, které musíme stisknout a onu „chybu“, na kterou ochrana tak zareagovala, vzít na vědomí. Tato metoda se hojně používá v průmyslu a je kupodivu praktičtější, než automatické naběhnutí (vypnutí) ochran po odstranění závady. Uvědomíme si totiž, že se něco děje a nad závadou se zamyslíme. Co říci k vnitřní konstrukci závěrem? Snad jen to, že nejvíce napovídá o robustnosti hmotnost zesilovače, tedy pokud nemáte verzi ve třídě D nebo T, které bývají lehčí.

Podstatnou vlastností, podle které zesilovače dělíme je jejich typ zapojení, neboli třída provozu. Nebudeme to zde rozebírat podrobně, ale abyste byli o něco chytřejší, tak jenom ve stručnosti: Třída A – má nastavený velmi vysoký tzv. klidový proud, velmi nízké zkreslení, menší výkon, horší účinnost, hřeje. Hodí se pro hifi a „highend“ aplikace. Třída AA – výstupní zesilovač pracuje ve třídě A a je napájen zdrojem –malého napětí, který je plovoucí a je posouván zesilovačem pracujícím ve třídě B Třída AB – klidový proud už není tak velký, komplementární dvojice tranzistorů, účinnost dobrá 50 – 60%, zkreslení průměrné, profesionální použití, i velké výkony Třída B – bez klidového proudu, komplementární dvojice tranzistorů, účinnost lepší, zkreslení větší, profesionální použití Třída C – bez klidového proudu, komplementární dvojice tranzistorů, nastavení až do saturace tranzistorů, velké zkreslení, pro velké výkony, vysílací technika Třída D – převod signálu na pulzně šířkovou modulaci PWM na výstupu, velmi vysoká účinnost 80 – 90%, velké výkony, průměrné zkreslení, pro profesionální použití i průmysl, horší elektromagnetická kompatibilita Třída G – obvykle AB doplněná o řízení zdrojové části – při špičkách se uměle skokově zvedne napájení koncového stupně, průměrná účinnost, větší zkreslení špiček, dost často bývá klamavě vydávána o podstatně lepší třídu D Třída H – obvykle AB doplněná o řízení zdrojové části – při špičkách se uměle plynule zvedne napájení koncového stupně, průměrná účinnost, menší zkreslení špiček než u G, dost často bývá klamavě vydávána o podstatně lepší třídu D Třída T – třída D kde společnost Tripath Technology Inc. mění nejenom střídu PWM modulace, ale i nosný kmitočet. V našem případě budeme pravděpodobně pořizovat zesilovače ve třídě AB , horší B anebo lepší a modernější D, či T. Jak již bylo zmíněno výše, pozor, mnoho prodejců vydává G a H za zesilovače ve třídě D a jejich zvuk i parametry jsou tak horší. Od těchto prodejců doporučuji nic nenakupovat, protože Vás záměrně klamou!

Na vnější výbavě, tedy na tom, co je na zesilovači vidět, moc vymyslet nedá. Ale i tak narazíte na praktické i méně praktické kousky. Praktickou vychytávkou jsou např. vstupní paralelní konektory na odchod na další zesilovač. Pokud má zesilovač jen jeden vstupní konektor, opět někdo šetřil. Hodně to oceníte při zapojování více zesilovačů vedle sebe. U výstupních konektorů si všímejte, jak je proveden můstkový/paralelní výstup, tedy konektor označený bridge / paralel. Někdy totiž nebývá vůbec a tento výstup je schován pod jedním z kanálových (A/B) konektorů. To je velmi nepraktické, protože kabely k reprosoustavám pak musí být jinak zapojeny.

Kategorie profesionální technika řeší lokální ozvučovací zařízení pro muzikanty, řečníky, moderátory a jiné zábavní akce, např. také lokální ozvučení škol pro tělocvičny, aerobic, fitness, ozvučení zasedací místnosti, mítingů, řečnické aplikace, přepážky. Naleznete zde ozvučovací techniku – aparaturu pro konferenční sestavy, zvukovou výbavu pro cvičitelky aerobicu a spining. Samozřejmě řešíme kompletně ozvučení pro hudbu i řeč pro malé kapely, muzikantů, dechovky, ozvučovací techniku pro velké kapely, audio vybavení hudebních klubů a diskoték, ekonomické ozvučovací sestavy, ozvučení salónků, banketek a tanečních parketů. Ze sortimentu musíme zmínit celou řádku mikrofonů, i bezdrátových, megafony, aktivní i pasivní reprosoustavy, reprobedny, reproduktory a reproboxy, repráky, woofery, subwoofery, basáky, robustní zesilovače různých výkonů, mixážní pulty, equalizéry, crossovery, výhybky, profesionální CD a Mp3 přehrávače, anebo hotové, cenově zvýhodněné řečnické ozvučovací sestavy včetně řečnických systémů (vše v jednom reproboxu) a ucelených konferenčních a tlumočnických audio systémů. Celý sortiment doplňuje řada uchycovacích prvků, repro a mikrofonních stojanů, nožek a držáků. Kabely a konektory naleznete v sekci konstrukční materiál, kde také naleznete kompletně vše pro vlastní stavbu reprosoustav a reprobeden. Samostatné reproduktory mají svou vlastní kategorii.

Dnes tak moderní třída D, pokud to je tedy opravdová třída D, nese i svá úskalí a tou je jejich nesnadná opravitelnost. Zatímco koncová část je řešena opět na tranzistorech, řízení PWM modulace zajišťuje digitální hybridní obvod, v těch „namakanějších“ případech procesor. Jeho oprava a naprogramování je oříškem pro nejednoho elektroopraváře.

Výdrž a robustnost zesilovače znamená jeho dimenzování. Na internetu i v tištěné literatuře se můžete dohledat obsáhlých textů, kde se dovíte hodně o tom, jak má vypadat napájecí zdroj, zemnění, anebo chlazení. To je dnes většinou nucené, tedy ventilátorem, u kvalitních modelů s řízenými otáčkami. A co navíc, u chlazení je také podstatné, že vzduch by měl proudit zepředu dozadu, ne naopak, ne zboku. To je finesa, jejíž výhodu oceníte při dlouhodobé instalaci zesilovače do racku. Také to, jak je zesilovač uzpůsoben proti prašnosti a jak kvalitní ventilátor používá, se projeví za nějakou dobu. A ještě zbývá dodat, že pasivní chlazení by se mělo používat je pro nízké výkony.