Profesionální technika / Reprosoustavy

Jak profesionální technika / reprosoustavy fungují?

Jsou konstrukční, či řekněme obvodové vychytávky, které jen pár reprosoustav dělají nejlepšími. Klasikou jsou ochrany reproduktorů. Obvykle se chrání výškové. Ale jde o to, jak. Standardem je žárovka, ale profíci používají tranzistorové ochrany i v pasivních modelech. Stejně jako to děláme my u naši série Dexon BC. reprobedny Samozřejmě, že i aktivní modely mají ochrany, ty lepší navíc dvojnásobné, tzn. v zesilovači a pak ještě před samotným reproduktorem. Praktickou vychytávkou jsou vstupní paralelní konektory na odchod na další reprosoustavu. Pokud má reprosoustava jen jeden vstupní konektor, opět někdo šetřil.

I když se omezím na pasivní a aktivní reprosoustavy reprobedny v plastu, musím zmínit i ty jejich lepší bratry v klasické dřevěné ozvučnici. Jsou dva tábory výrobců „dřevěných“ reprosoustav. Ti první prostě dřevěné vyrábějí, protože jsou tak zvyklí a protože jednoduše technologii vstřikování plastových skořepin nemají zmáknutou. Druhou skupinou jsou reprobeden nadšenci. Dokážou „poskládat“ hodně zdařilé dřevěné kousky, ovšem je zde také šílený zástup těch, kteří někde našli „nějaký“ výkres a do toho „nějakého“ výkresu nacpali „nějaké“ aktivní reproduktory a myslí si že to bude přece dobře hrát. A opak je pravdou. Nebude. Ponaučení? Pokud nejste přesvědčeni o tom, že takovýto výrobce je opravdu specialista, vybavený kvalitními stroji, simulačním softwarem, měřícím aparátem a především znalostmi, nic u něho nekupujte. Téměř denně řeším dotazy typu "Mám dělanou reprobednu bednu od XY a chci tam dát repro ABC, poradíte mi? Nebyly to tenkrát vyhozené peníze? Shválně se podívejte do dexoňácké diskuze, jak se to tam podobnými tématy jenom hemží.

Co ta impedance? Opět poučka – reprosoustava má mít vyšší impedanci, než je minimální udávaná u zesilovače. Takže, když na zesilovači je napsáno 8 Ω, reprosoustava musí mít 8 Ω nebo 16 Ω. Pozor také dávejte na bridge režimy zesilovačů, kde je impedance vždy reprobedny jasně stanovená a kterou nesmíte podkročit, tam může jít zesilovači o život.

Máme tu sice nějaké ty waty, ale muzikanta či zvukaře zajímá, jak to bude nakonec silně hrát. Takže by to chtělo nějaké objektivní měřítko, jak to vše srovnat. Je na to jednoduchý vzoreček, jež určí hodnotu akustického tlaku v 1 m při maximálním vybuzení reprosoustavy: SPLmax = citlivost + 10 log výkon. Jednoduše dosadíme za výkon hodnotu v rms (musíme ji věřit) a za citlivost hodnotu citlivosti po zahřátí, viz dále. Ve výsledku dostaneme číslo kolem 123 dB, což už je pěkná hodnota a toto čísilko můžeme kvantitativně srovnávat mezi ostatními reprosoustavami. Jak bylo podotknuto, musíme se pozastavit u té citlivosti. Nejednou narazíme na reprobedny – reprosoustavy, kde bude napsána citlivost 120 dB. Toto krásně svědčí o tom, jak pekař prodává reprosoustavy a nerozumí tomu. Ona hodnota není totiž klasická citlivost, která bývá kolem 97 dB, ale právě hodnota max. akustického tlaku SPL. Druhý problém, je, že už když výrobce udává citlivost, třeba 97 dB, tak jak ji vlastně změřil. Metoda vyčtení z frekvenční charakteristiky reprosoustavy je jasná a docela objektivní. Jenže, málokdo bere v úvahu zahřátí reproduktorů v reprosoustavě a následný pokles citlivosti klidně i o 3 dB. A to je hodně důležité. Je potřeba znát citlivost reprosoustavy reprobedny až po zahřátí reproduktorů v ní, což je až po nějakých 10 minutách provozu na plný výkon. A tady musím zdůraznit, že Dexon, jako jeden z velkého mála, takto reprosoustavy měří. Aktivní reproduktor.

První rozhodnutí, které musíte učinit, bude, zda pořídit kombinaci pasivní reprosoustava + zesilovač anebo místo toho kompaktní aktivní reprosoustavu. Na internetu a v různých průvodcích najdete reprobedny docela pěkná konstatování faktů, co je co, jak to funguje, ale nikdo nějak nechce prozradit ona úskalí a především výhody a nevýhody pro praxi. aktivní reproduktory

Jednoznačně musím říci, že kombinace dobrá pasivní reprosoustava, např. Dexon BC 1200 + kvalitní zesilovač, např. Dexon DAP 1000 bude vždycky hrát lépe, než kompaktní aktivní reprosoustava. Má to ale své nevýhody a těmi jsou vyšší pořizovací náklady a nutnost zapojovat a převážet docela dost kil. A tady pozor, jeden z jiných seriálů je věnován zesilovačům. Nenechejte se napálit zesilovači, které jsou aktivní reproduktory až podezřele reprobedny lehké, a které by se Vám tak hodily do tohoto „pasivního“ krámu.

Velkým problémem je u aktivních reprosoustav chlazení. Velikost chladiče a především velikost samotného zesilovacího modulu opět ukazuje na poctivost výrobce. Tak např. náš zesilovací modul Dexon ZS 401 váží 11 kg! Tato robustnost reprobedny modulu v podstatě udává reálnou „výdrž“ reprosoustavy a především její reálnou zatížitelnost. U zesilovacích modulů na aktivních reproduktorech reprosoustavách si také všímáme výbavy. Tou, která je vidět je počet vstupů, equalizér, nastavitelné citlivosti, změna fáze, nastavení výhybky atd. Ta která není vidět, má obrovské praktické dopady. Např. eliminace zemní smyčky pomocí střídavého oddělení zemí, subsonický filtr pro eliminaci brumů anebo vestavěný limiter jsou opravdové praktické vychytávky.

Co by Vás mělo při nákupu odradit: Rreprosoustavy co duní a nejsou robustní; reprosoustavy s nízkou citlivostí po zahřátí reproduktorů; reprosoustavy, u kterých výrobce omylem udává maxSPL; reprosoustavy s piezo reproduktory; reprosoustavy s laciným vzhledem a amatérskou konstrukcí; nenavrhované šneky a podobné subwoofery typu „mám plán a něco v tom je vestavěno“; reprosoustavy reprobedny s podezřele nízkou cenou; reprosoustavy s přemrštěnými výkony a citlivostmi; reprosoustavy, které jsou malé, ale parametrově by se jednalo o fyzikální zázrak

Každá reprosoustava se musí nějak zapojit na signál. A proto – u pasivek reprobedny zásadně Speacon – pokud tam je něco jiného, tak někdo šetřil a platí zase mé oblíbené nebrat. U aktivek by měly být k dispozici symetrické XLR a Jack 6,3 konektory..

Skříň ozvučnice by měla mít tuhou, robustní konstrukci, a to nejen proto, aby bez úhony snesla transport, ale především proto, aby stěny při reprodukci nekmitaly a nestávaly se samy zdrojem pazvuků a drnčení. Proto se skříně reprobedny uvnitř opatřují výztuhami v podobě příček, vzpěr nebo žeber na stěnách a staví se podobně jako naše aktivní reproduktor Dexon BC série. Skříň by měla být vyrobena beze spár – pozor na spáry mezi stěnami, na konektory, potenciometry a na některé druhy reproduktorů. Na této finese, především u aktivních reprosoustav a subwooferů, poznáte kvalitu výroby reprobedny.

Co znamenají ty ostatní parametry? Frekvenční rozsah – udává od jak nízkých po jak vysoké frekvence bude „bedýnka“ hrát. Nutno brát ale v potaz toleranční pásmo, které bývá obvykle 6 nebo 10 dB. Citlivost – jednoduše kolik to „žere“ a jak hlasitě to hraje. Tedy účinnost. Podle citlivosti si uděláme obrázek o tom, jak hlasitě to bude na jednotku přivedeného výkonu reprobedny hrát. Každé 3 dB rozdílu znamenají dvojnásobek výkonu. Zkreslení THD – udává, jak moc reprodukovaná sinusovka bude zdeformovaná Zkreslení IMD – udává, jak moc ze dvou přivedených sinusovek se ozve více sinusovek Dělící frekvence – udává, místo, kde basový reproduktor už přestává hrát díky výhybce basy a výškový už začíná hrát výšky. Rozměry – měly by se udávat včetně všech výstupků. Asi není třeba dále rozebírat. Hmotnost – čím těžší tím lepší! Ukazuje to na poctivou mechanickou konstrukci nejenom samotné skříně, ale také použitých reproduktorů. Ale mezi námi – parametry jsou jedna věc, a zvukový pocit věc druhá. Nakupujte ušima!

U nás můžete zaplatit jednoduše vaši internet bankou nebo kartou.