BC 1200A profesionální reprosoustava aktivní

Stručný popis: 300 / 500 W, 121 dB SPL max., 40 – 20 000 Hz, 12″ bas. rep., 44 mm driver, aktivní

Vhodné pro: ozvučení kapel, muzikantů, hudebních klubů, restaurací, konferenčních a řečnických aplikací

 

Kat. č.: 17 916

Cena: 11 690,00 Kč s DPH Skladem: 

Objednat:  ks

Chcete s výrobkem poradit?
Zdarma získáváte tyto služby
Doporučit výrobek

Jak profesionální technika / reprosoustavy fungují?

Jak mají profesionální reprosoustavy hrát? Opět laický přístup – díváte se na frekvenční rozsah. Je sice nějak vypovídající, ale to jen pokud víte v jakém rozsahu se udává. Lepší je se ale zaměřit na praktický zvukový test. U zvuku musíte posuzovat několik „stavů“: Jak to hraje, reprobedny když je to moc potichu? Je tomu rozumět? Jak to hraje, když to má střední hlasitost? Je zvuk příjemný na hudbu i řeč? Jak to hraje, když je to nahlas? Není zvuk nepříjemný? Nedrnčí něco? Jak to hraje, když se to hodně přebudí? Je zvuk zkreslený, nebo automaticky utlumený kompresorem? Projevuje se nepříjemně limiter? Co samotné aktivní reproduktory? Nevypínají ochrany? Jak je reprosoustava citlivá? Tzn. Jak silně hraje ve srovnání s ostatními? Jak reprosoustava hraje do bočních směrů? Směruje hodně nebo ne? Jak moc při dané reprosoustavě vazbí mikrofon? Jak reprosoustava du­ní?

I když se omezím na pasivní a aktivní reprosoustavy reprobedny v plastu, musím zmínit i ty jejich lepší bratry v klasické dřevěné ozvučnici. Jsou dva tábory výrobců „dřevěných“ reprosoustav. Ti první prostě dřevěné vyrábějí, protože jsou tak zvyklí a protože jednoduše technologii vstřikování plastových skořepin nemají zmáknutou. Druhou skupinou jsou reprobeden nadšenci. Dokážou „poskládat“ hodně zdařilé dřevěné kousky, ovšem je zde také šílený zástup těch, kteří někde našli „nějaký“ výkres a do toho „nějakého“ výkresu nacpali „nějaké“ aktivní reproduktory a myslí si že to bude přece dobře hrát. A opak je pravdou. Nebude. Ponaučení? Pokud nejste přesvědčeni o tom, že takovýto výrobce je opravdu specialista, vybavený kvalitními stroji, simulačním softwarem, měřícím aparátem a především znalostmi, nic u něho nekupujte. Téměř denně řeším dotazy typu "Mám dělanou reprobednu bednu od XY a chci tam dát repro ABC, poradíte mi? Nebyly to tenkrát vyhozené peníze? Shválně se podívejte do dexoňácké diskuze, jak se to tam podobnými tématy jenom hemží.

Každý reproduktor v reprosoustavě reprobedně „umí“ zahrát jen určité pásmo kmitočtů, a tak je blbost např. na výškový reproduktor přivádět basy. Aby se toto nestávalo, používá se výhybka. Tady panuje docela slušný mýtus, že čím více pásem reprosoustava má, tím lépe. A tak jste nakonec v obchodě ohromeni počtem reproduktorů a říkáte si, to musí hrát suprově. Ale je to opravdu mýlka, celá řada „jenom“ dvoupásmových reprosoustav zahrají daleko lépe než reprosoustavy jenom na oko. Jaké výškové reproduktory? Piezo výškáče? Nebrat. Jejich zvuk je otřesný. Mnohem kvalitnější jsou tzv. tlakové výškové aktivní reproduktory repráky anebo jejich ekvivalenty složené z tzv. kompresních driverů a zvukovodu. Pokud byste ale narazili na něco takového, což je první planárně záhybový reproduktor na světě, který předčí opravdu všechny dosavadní výškové reproduktory, tak vězte, že taková reprosoustava bude asi hodně kvalitní. Co basové reproduktory? Jejich dalším měřítkem je jejich velikost. Jak již bylo řečeno nesčetněkrát, fyzika stále ještě platí, a tak po malých reproduktorech nečekejte zázračný zvuk na basech, kde se objem reprosoustavy a velikost membrány uplatňuje nejvíce. Pozor, ale čím větší membrána, tím hůře reprobedna „hraje“ na středech a směruje.

Co řešení kompaktní – aktivní reprosoustava reprobedna? Zatímco pasivní řešení je „průhlednější“ a snáze poznáme, zda je kvalitní nebo ne, u aktivek je to složitější. Nic není vidět a též do konstrukce nevidíme. A pravdou je, že se to aktivkama u nás jen hemží a tak se budete podivovat nad tím, proč u jednoho výrobce 250 W rms stojí 3 000,– a u jiného 8 000,–. Bohužel cena zde skutečně odráží konstrukci, takže levné opravdu nekupovat. Ještě musím zmínit výhody toho aktivního řešení. Nižší cenu jste asi už postřehli, ale co je pro muzikanty a zvukaře doslova neocenitelné, je ona kompaktnost – prostě přijedu, reprobednu postavím, nic téměř nezapojuji a za chvíli hraji. To u pasivního řešení aktivní reproduktory se budete trápit mnohem déle.

Zajímavé je zapřemýšlet nad tvarem ozvučnice. Je jasné, že požadujeme její robustnost, ale mnoho výrobců už i pomyslelo na to, že chudáci muzikanti a zvukaři musí vozit a nakládat, proto také přecházejí reprobedny na praktičtější zkosený tvar. Ten má ale i druhý důvod a sice, že aktivní reproduktory reprosoustavu můžeme položit naležato aktivní reproduktory na zem a rázem máme odposlech. Je to hodně dobrá praktická vychytávka. Zespodu (nebo z vrchu v případě subwooferu) ještě reprosoustava musí mít zabudované hnízdo pro stojan, to abychom ji mohli dát výše, mírně nad obecenstvo.

Každému doporučuji na bedýnku zaklepat. Duní? Nebrat. Je jedno, zda je plastová nebo dřevěná. Má být tuhá a to očividně není. Také přihlédněte k hmotnosti reprosoustavy (pozor nezaměňujte čistou a hrubou hmotnost reprobedny , což výrobci rádi dělají), která napoví, jak pečlivě výrobce vyráběl…A vlastně, z čeho to je vyrobeno? Hrubá překližka, MDF, DTD, ABS plast? To je v pořádku. Něco jiného? Nebrat.

Ptejte se na kvalitu reprobedny. Je to samovýroba? Je to produkt od nějakého nadšence, který se vydává za výrobce? Vyrábí ten výrobce i něco jiného? Jak to vypadá? Jak jsou jiní s tím spokojeni? Všechny tyto otázky se Vám budou honit hlavou a prodavač Vám ochotně na vše odpoví „pozitivně“. Bodejť by ne, chce prodat. A hlavně chce prodat to, z čeho má největší zisk a co mu nejdéle leží na skladě. Z toho vyplývá – předražené a nekvalitní věci. Na Vás je, zda těmto kecům uvěříte, reprobedny anebo se necháte poučit, třeba tímto seriálem, a bedýnku si „proklepnete“ sami. Třeba Vám k tomu pomůže také tento článek, kde se věnujeme konstrukci reprosoustav.

Jsou konstrukční, či řekněme obvodové vychytávky, které jen pár reprosoustav dělají nejlepšími. Klasikou jsou ochrany reproduktorů. Obvykle se chrání výškové. Ale jde o to, jak. Standardem je žárovka, ale profíci používají tranzistorové ochrany i v pasivních modelech. Stejně jako to děláme my u naši série Dexon BC. reprobedny Samozřejmě, že i aktivní modely mají ochrany, ty lepší navíc dvojnásobné, tzn. v zesilovači a pak ještě před samotným reproduktorem. Praktickou vychytávkou jsou vstupní paralelní konektory na odchod na další reprosoustavu. Pokud má reprosoustava jen jeden vstupní konektor, opět někdo šetřil.

Výkon byste měli posuzovat jedině v hodnotách RMS. Žádný MAX, žádný sinus, žádný p.m.p.o. z vietnamské tržnice! Jedině RMS má svůj standard (IEC 268–5) a všichni výrobci musí měření touto metodou dodržovat, takže máme alespoň nějakou jistotu, že se dopátráme objektivní a srovnatelné hodnoty. I reprosoustavy série Dexon BC jsou měřeny v Rms. No jo, ale kolik? Výkon nám udává, kolik energie do reprosoustavy můžeme přivést, abychom ji nezničili. Takže klasická poučka praví, že když mám zesilovač 200 W, reprosoustavy by měly mít 200 W rms a více. To je sice pravda, reprobedny ale v praxi nebudete zesilovač zcela jistě pouštět naplno, a tak si na 200 W zesilovač klidně můžete dovolit 150 W reprosoustavu. Musíte být ale „normální“ a poslouchat. Nedovolit reprosoustavám zkreslovat a přebuzovat je. Pozor – to opravdu platí jen pro „normální, slyšící“ muzikanty a zvukaře. Pro kluby a DJ, kteří, promiňte mi to, jsou mírně nahluchlí, patří pravý opak – výkon reprosoustavy musí být mnohem vyšší než zesilovače. Aktivní reproduktorech.

Co znamenají ty ostatní parametry? Frekvenční rozsah – udává od jak nízkých po jak vysoké frekvence bude „bedýnka“ hrát. Nutno brát ale v potaz toleranční pásmo, které bývá obvykle 6 nebo 10 dB. Citlivost – jednoduše kolik to „žere“ a jak hlasitě to hraje. Tedy účinnost. Podle citlivosti si uděláme obrázek o tom, jak hlasitě to bude na jednotku přivedeného výkonu reprobedny hrát. Každé 3 dB rozdílu znamenají dvojnásobek výkonu. Zkreslení THD – udává, jak moc reprodukovaná sinusovka bude zdeformovaná Zkreslení IMD – udává, jak moc ze dvou přivedených sinusovek se ozve více sinusovek Dělící frekvence – udává, místo, kde basový reproduktor už přestává hrát díky výhybce basy a výškový už začíná hrát výšky. Rozměry – měly by se udávat včetně všech výstupků. Asi není třeba dále rozebírat. Hmotnost – čím těžší tím lepší! Ukazuje to na poctivou mechanickou konstrukci nejenom samotné skříně, ale také použitých reproduktorů. Ale mezi námi – parametry jsou jedna věc, a zvukový pocit věc druhá. Nakupujte ušima!

Máme tu sice nějaké ty waty, ale muzikanta či zvukaře zajímá, jak to bude nakonec silně hrát. Takže by to chtělo nějaké objektivní měřítko, jak to vše srovnat. Je na to jednoduchý vzoreček, jež určí hodnotu akustického tlaku v 1 m při maximálním vybuzení reprosoustavy: SPLmax = citlivost + 10 log výkon. Jednoduše dosadíme za výkon hodnotu v rms (musíme ji věřit) a za citlivost hodnotu citlivosti po zahřátí, viz dále. Ve výsledku dostaneme číslo kolem 123 dB, což už je pěkná hodnota a toto čísilko můžeme kvantitativně srovnávat mezi ostatními reprosoustavami. Jak bylo podotknuto, musíme se pozastavit u té citlivosti. Nejednou narazíme na reprobedny – reprosoustavy, kde bude napsána citlivost 120 dB. Toto krásně svědčí o tom, jak pekař prodává reprosoustavy a nerozumí tomu. Ona hodnota není totiž klasická citlivost, která bývá kolem 97 dB, ale právě hodnota max. akustického tlaku SPL. Druhý problém, je, že už když výrobce udává citlivost, třeba 97 dB, tak jak ji vlastně změřil. Metoda vyčtení z frekvenční charakteristiky reprosoustavy je jasná a docela objektivní. Jenže, málokdo bere v úvahu zahřátí reproduktorů v reprosoustavě a následný pokles citlivosti klidně i o 3 dB. A to je hodně důležité. Je potřeba znát citlivost reprosoustavy reprobedny až po zahřátí reproduktorů v ní, což je až po nějakých 10 minutách provozu na plný výkon. A tady musím zdůraznit, že Dexon, jako jeden z velkého mála, takto reprosoustavy měří. Aktivní reproduktor.

U nás můžete zaplatit jednoduše vaši internet bankou nebo kartou.