BCW 1500 profesionální subwoofer pasivní

Stručný popis: 500 / 800 W, 123 dB SPL max., 35 – 2 000 Hz, 15″ bas. rep., subwoofer pasivní

Vhodné pro: ozvučení kapel, muzikantů, hudebních klubů, restaurací, konferenčních a řečnických aplikací

 

Kat. č.: 17 918

Cena: 7 650,00 Kč s DPH Skladem: 

Objednat:  ks

Chcete s výrobkem poradit?
Zdarma získáváte tyto služby
Doporučit výrobek

Jak profesionální technika / reprosoustavy fungují?

Výkon byste měli posuzovat jedině v hodnotách RMS. Žádný MAX, žádný sinus, žádný p.m.p.o. z vietnamské tržnice! Jedině RMS má svůj standard (IEC 268–5) a všichni výrobci musí měření touto metodou dodržovat, takže máme alespoň nějakou jistotu, že se dopátráme objektivní a srovnatelné hodnoty. I reprosoustavy série Dexon BC jsou měřeny v Rms. No jo, ale kolik? Výkon nám udává, kolik energie do reprosoustavy můžeme přivést, abychom ji nezničili. Takže klasická poučka praví, že když mám zesilovač 200 W, reprosoustavy by měly mít 200 W rms a více. To je sice pravda, reprobedny ale v praxi nebudete zesilovač zcela jistě pouštět naplno, a tak si na 200 W zesilovač klidně můžete dovolit 150 W reprosoustavu. Musíte být ale „normální“ a poslouchat. Nedovolit reprosoustavám zkreslovat a přebuzovat je. Pozor – to opravdu platí jen pro „normální, slyšící“ muzikanty a zvukaře. Pro kluby a DJ, kteří, promiňte mi to, jsou mírně nahluchlí, patří pravý opak – výkon reprosoustavy musí být mnohem vyšší než zesilovače. Aktivní reproduktorech.

Co ta impedance? Opět poučka – reprosoustava má mít vyšší impedanci, než je minimální udávaná u zesilovače. Takže, když na zesilovači je napsáno 8 Ω, reprosoustava musí mít 8 Ω nebo 16 Ω. Pozor také dávejte na bridge režimy zesilovačů, kde je impedance vždy reprobedny jasně stanovená a kterou nesmíte podkročit, tam může jít zesilovači o život.

Ptejte se na kvalitu reprobedny. Je to samovýroba? Je to produkt od nějakého nadšence, který se vydává za výrobce? Vyrábí ten výrobce i něco jiného? Jak to vypadá? Jak jsou jiní s tím spokojeni? Všechny tyto otázky se Vám budou honit hlavou a prodavač Vám ochotně na vše odpoví „pozitivně“. Bodejť by ne, chce prodat. A hlavně chce prodat to, z čeho má největší zisk a co mu nejdéle leží na skladě. Z toho vyplývá – předražené a nekvalitní věci. Na Vás je, zda těmto kecům uvěříte, reprobedny anebo se necháte poučit, třeba tímto seriálem, a bedýnku si „proklepnete“ sami. Třeba Vám k tomu pomůže také tento článek, kde se věnujeme konstrukci reprosoustav.

Ve skříni reprosoustavy reprobedny dochází při provozu ke vzniku stojatého vlnění, kdy vzduch uvnitř ozvučnice kmitá vybuzen membránou basového reproduktoru na kmitočtech, které jsou určeny vnitřními rozměry ozvučnice. Tento nedostatek výrobci omezují tzv. tlumením, např. Dexon nabízí tento tlumící materiál.

Každý reproduktor v reprosoustavě reprobedně „umí“ zahrát jen určité pásmo kmitočtů, a tak je blbost např. na výškový reproduktor přivádět basy. Aby se toto nestávalo, používá se výhybka. Tady panuje docela slušný mýtus, že čím více pásem reprosoustava má, tím lépe. A tak jste nakonec v obchodě ohromeni počtem reproduktorů a říkáte si, to musí hrát suprově. Ale je to opravdu mýlka, celá řada „jenom“ dvoupásmových reprosoustav zahrají daleko lépe než reprosoustavy jenom na oko. Jaké výškové reproduktory? Piezo výškáče? Nebrat. Jejich zvuk je otřesný. Mnohem kvalitnější jsou tzv. tlakové výškové aktivní reproduktory repráky anebo jejich ekvivalenty složené z tzv. kompresních driverů a zvukovodu. Pokud byste ale narazili na něco takového, což je první planárně záhybový reproduktor na světě, který předčí opravdu všechny dosavadní výškové reproduktory, tak vězte, že taková reprosoustava bude asi hodně kvalitní. Co basové reproduktory? Jejich dalším měřítkem je jejich velikost. Jak již bylo řečeno nesčetněkrát, fyzika stále ještě platí, a tak po malých reproduktorech nečekejte zázračný zvuk na basech, kde se objem reprosoustavy a velikost membrány uplatňuje nejvíce. Pozor, ale čím větší membrána, tím hůře reprobedna „hraje“ na středech a směruje.

Zajímavé je zapřemýšlet nad tvarem ozvučnice. Je jasné, že požadujeme její robustnost, ale mnoho výrobců už i pomyslelo na to, že chudáci muzikanti a zvukaři musí vozit a nakládat, proto také přecházejí reprobedny na praktičtější zkosený tvar. Ten má ale i druhý důvod a sice, že aktivní reproduktory reprosoustavu můžeme položit naležato aktivní reproduktory na zem a rázem máme odposlech. Je to hodně dobrá praktická vychytávka. Zespodu (nebo z vrchu v případě subwooferu) ještě reprosoustava musí mít zabudované hnízdo pro stojan, to abychom ji mohli dát výše, mírně nad obecenstvo.

Co by Vás mělo při nákupu odradit: Rreprosoustavy co duní a nejsou robustní; reprosoustavy s nízkou citlivostí po zahřátí reproduktorů; reprosoustavy, u kterých výrobce omylem udává maxSPL; reprosoustavy s piezo reproduktory; reprosoustavy s laciným vzhledem a amatérskou konstrukcí; nenavrhované šneky a podobné subwoofery typu „mám plán a něco v tom je vestavěno“; reprosoustavy reprobedny s podezřele nízkou cenou; reprosoustavy s přemrštěnými výkony a citlivostmi; reprosoustavy, které jsou malé, ale parametrově by se jednalo o fyzikální zázrak

Máme tu sice nějaké ty waty, ale muzikanta či zvukaře zajímá, jak to bude nakonec silně hrát. Takže by to chtělo nějaké objektivní měřítko, jak to vše srovnat. Je na to jednoduchý vzoreček, jež určí hodnotu akustického tlaku v 1 m při maximálním vybuzení reprosoustavy: SPLmax = citlivost + 10 log výkon. Jednoduše dosadíme za výkon hodnotu v rms (musíme ji věřit) a za citlivost hodnotu citlivosti po zahřátí, viz dále. Ve výsledku dostaneme číslo kolem 123 dB, což už je pěkná hodnota a toto čísilko můžeme kvantitativně srovnávat mezi ostatními reprosoustavami. Jak bylo podotknuto, musíme se pozastavit u té citlivosti. Nejednou narazíme na reprobedny – reprosoustavy, kde bude napsána citlivost 120 dB. Toto krásně svědčí o tom, jak pekař prodává reprosoustavy a nerozumí tomu. Ona hodnota není totiž klasická citlivost, která bývá kolem 97 dB, ale právě hodnota max. akustického tlaku SPL. Druhý problém, je, že už když výrobce udává citlivost, třeba 97 dB, tak jak ji vlastně změřil. Metoda vyčtení z frekvenční charakteristiky reprosoustavy je jasná a docela objektivní. Jenže, málokdo bere v úvahu zahřátí reproduktorů v reprosoustavě a následný pokles citlivosti klidně i o 3 dB. A to je hodně důležité. Je potřeba znát citlivost reprosoustavy reprobedny až po zahřátí reproduktorů v ní, což je až po nějakých 10 minutách provozu na plný výkon. A tady musím zdůraznit, že Dexon, jako jeden z velkého mála, takto reprosoustavy měří. Aktivní reproduktor.

První rozhodnutí, které musíte učinit, bude, zda pořídit kombinaci pasivní reprosoustava + zesilovač anebo místo toho kompaktní aktivní reprosoustavu. Na internetu a v různých průvodcích najdete reprobedny docela pěkná konstatování faktů, co je co, jak to funguje, ale nikdo nějak nechce prozradit ona úskalí a především výhody a nevýhody pro praxi. aktivní reproduktory

Jsou konstrukční, či řekněme obvodové vychytávky, které jen pár reprosoustav dělají nejlepšími. Klasikou jsou ochrany reproduktorů. Obvykle se chrání výškové. Ale jde o to, jak. Standardem je žárovka, ale profíci používají tranzistorové ochrany i v pasivních modelech. Stejně jako to děláme my u naši série Dexon BC. reprobedny Samozřejmě, že i aktivní modely mají ochrany, ty lepší navíc dvojnásobné, tzn. v zesilovači a pak ještě před samotným reproduktorem. Praktickou vychytávkou jsou vstupní paralelní konektory na odchod na další reprosoustavu. Pokud má reprosoustava jen jeden vstupní konektor, opět někdo šetřil.

Každému doporučuji na bedýnku zaklepat. Duní? Nebrat. Je jedno, zda je plastová nebo dřevěná. Má být tuhá a to očividně není. Také přihlédněte k hmotnosti reprosoustavy (pozor nezaměňujte čistou a hrubou hmotnost reprobedny , což výrobci rádi dělají), která napoví, jak pečlivě výrobce vyráběl…A vlastně, z čeho to je vyrobeno? Hrubá překližka, MDF, DTD, ABS plast? To je v pořádku. Něco jiného? Nebrat.