BH 2120 poloprofe­sionální reprosoustava

Stručný popis: 2×12″ basový, 1× výškový, tlak. reproduktor, 200 / 400 W, 4 Ω, 96 dB, 60 – 20 000 Hz

Vhodné pro: ozvučení kapel, muzikantů, hudebních klubů, restaurací, konferenčních a řečnických aplikací

NÁŠ TIP

Kat. č.: 17 070

Cena: 5 190,00 Kč s DPH Skladem: 

Objednat:  ks

Chcete s výrobkem poradit?
Zdarma získáváte tyto služby
Doporučit výrobek

Jak profesionální technika / reprosoustavy fungují?

Velkým problémem je u aktivních reprosoustav chlazení. Velikost chladiče a především velikost samotného zesilovacího modulu opět ukazuje na poctivost výrobce. Tak např. náš zesilovací modul Dexon ZS 401 váží 11 kg! Tato robustnost reprobedny modulu v podstatě udává reálnou „výdrž“ reprosoustavy a především její reálnou zatížitelnost. U zesilovacích modulů na aktivních reproduktorech reprosoustavách si také všímáme výbavy. Tou, která je vidět je počet vstupů, equalizér, nastavitelné citlivosti, změna fáze, nastavení výhybky atd. Ta která není vidět, má obrovské praktické dopady. Např. eliminace zemní smyčky pomocí střídavého oddělení zemí, subsonický filtr pro eliminaci brumů anebo vestavěný limiter jsou opravdové praktické vychytávky.

Ve skříni reprosoustavy reprobedny dochází při provozu ke vzniku stojatého vlnění, kdy vzduch uvnitř ozvučnice kmitá vybuzen membránou basového reproduktoru na kmitočtech, které jsou určeny vnitřními rozměry ozvučnice. Tento nedostatek výrobci omezují tzv. tlumením, např. Dexon nabízí tento tlumící materiál.

Jsou konstrukční, či řekněme obvodové vychytávky, které jen pár reprosoustav dělají nejlepšími. Klasikou jsou ochrany reproduktorů. Obvykle se chrání výškové. Ale jde o to, jak. Standardem je žárovka, ale profíci používají tranzistorové ochrany i v pasivních modelech. Stejně jako to děláme my u naši série Dexon BC. reprobedny Samozřejmě, že i aktivní modely mají ochrany, ty lepší navíc dvojnásobné, tzn. v zesilovači a pak ještě před samotným reproduktorem. Praktickou vychytávkou jsou vstupní paralelní konektory na odchod na další reprosoustavu. Pokud má reprosoustava jen jeden vstupní konektor, opět někdo šetřil.

Jednoznačně musím říci, že kombinace dobrá pasivní reprosoustava, např. Dexon BC 1200 + kvalitní zesilovač, např. Dexon DAP 1000 bude vždycky hrát lépe, než kompaktní aktivní reprosoustava. Má to ale své nevýhody a těmi jsou vyšší pořizovací náklady a nutnost zapojovat a převážet docela dost kil. A tady pozor, jeden z jiných seriálů je věnován zesilovačům. Nenechejte se napálit zesilovači, které jsou aktivní reproduktory až podezřele reprobedny lehké, a které by se Vám tak hodily do tohoto „pasivního“ krámu.

Ptejte se na kvalitu reprobedny. Je to samovýroba? Je to produkt od nějakého nadšence, který se vydává za výrobce? Vyrábí ten výrobce i něco jiného? Jak to vypadá? Jak jsou jiní s tím spokojeni? Všechny tyto otázky se Vám budou honit hlavou a prodavač Vám ochotně na vše odpoví „pozitivně“. Bodejť by ne, chce prodat. A hlavně chce prodat to, z čeho má největší zisk a co mu nejdéle leží na skladě. Z toho vyplývá – předražené a nekvalitní věci. Na Vás je, zda těmto kecům uvěříte, reprobedny anebo se necháte poučit, třeba tímto seriálem, a bedýnku si „proklepnete“ sami. Třeba Vám k tomu pomůže také tento článek, kde se věnujeme konstrukci reprosoustav.

Máme tu sice nějaké ty waty, ale muzikanta či zvukaře zajímá, jak to bude nakonec silně hrát. Takže by to chtělo nějaké objektivní měřítko, jak to vše srovnat. Je na to jednoduchý vzoreček, jež určí hodnotu akustického tlaku v 1 m při maximálním vybuzení reprosoustavy: SPLmax = citlivost + 10 log výkon. Jednoduše dosadíme za výkon hodnotu v rms (musíme ji věřit) a za citlivost hodnotu citlivosti po zahřátí, viz dále. Ve výsledku dostaneme číslo kolem 123 dB, což už je pěkná hodnota a toto čísilko můžeme kvantitativně srovnávat mezi ostatními reprosoustavami. Jak bylo podotknuto, musíme se pozastavit u té citlivosti. Nejednou narazíme na reprobedny – reprosoustavy, kde bude napsána citlivost 120 dB. Toto krásně svědčí o tom, jak pekař prodává reprosoustavy a nerozumí tomu. Ona hodnota není totiž klasická citlivost, která bývá kolem 97 dB, ale právě hodnota max. akustického tlaku SPL. Druhý problém, je, že už když výrobce udává citlivost, třeba 97 dB, tak jak ji vlastně změřil. Metoda vyčtení z frekvenční charakteristiky reprosoustavy je jasná a docela objektivní. Jenže, málokdo bere v úvahu zahřátí reproduktorů v reprosoustavě a následný pokles citlivosti klidně i o 3 dB. A to je hodně důležité. Je potřeba znát citlivost reprosoustavy reprobedny až po zahřátí reproduktorů v ní, což je až po nějakých 10 minutách provozu na plný výkon. A tady musím zdůraznit, že Dexon, jako jeden z velkého mála, takto reprosoustavy měří. Aktivní reproduktor.

Skříň ozvučnice by měla mít tuhou, robustní konstrukci, a to nejen proto, aby bez úhony snesla transport, ale především proto, aby stěny při reprodukci nekmitaly a nestávaly se samy zdrojem pazvuků a drnčení. Proto se skříně reprobedny uvnitř opatřují výztuhami v podobě příček, vzpěr nebo žeber na stěnách a staví se podobně jako naše aktivní reproduktor Dexon BC série. Skříň by měla být vyrobena beze spár – pozor na spáry mezi stěnami, na konektory, potenciometry a na některé druhy reproduktorů. Na této finese, především u aktivních reprosoustav a subwooferů, poznáte kvalitu výroby reprobedny.

Laici se vždy pozastavují nad tím, zda reprosoustava reprobedna má bassreflexový nátrubek. Jakoby v jejich očích tyto byly důkazem nějaké kvality, i když musím uznat, že v 99% případů je dnes již tento „výduch“, jak někteří říkají, osazen. Je to jen otázka ladění a chování reprosoustavy na basech. S laděním ještě souvisí jeden mýtus. Češi jsou národ kutilů a v branži reprosoustav to platí dvojnásob. A zejména u subwooferů. Nechápu kolik už teď existuje „stavitelů“ všemožných šneků, turbo basů, „V“-boxů apod. Když vidím v TV Czechtech, usmívám se nad tím, co všechno jsou lidé schopni postavit, bez znalosti fyziky a teorie. A taky že to nikomu nehraje. Jenom hučí. Proto mé varování: Jakmile uslyšíte, že někdo vestavěl aktivní reproduktory do návrhu příliš složitého (tím myslím ty výše popsané) subwooferu, vůbec to nepočítal, nenavrhoval, tak rychle pryč od něj. Opravdu to nemůže hrát. Reprobedny. Opravdu nejde jen tak strčit reproduktory do „šneku“ a věřit tomu že to hraje. A to tvrdí mnozí výrobci i prodejci. Takový dělaný subwoofer bych si nekoupil. Bude to bučák a ne subwoofer. Dobrý subwoofer vypadá třeba takto.

Každému doporučuji na bedýnku zaklepat. Duní? Nebrat. Je jedno, zda je plastová nebo dřevěná. Má být tuhá a to očividně není. Také přihlédněte k hmotnosti reprosoustavy (pozor nezaměňujte čistou a hrubou hmotnost reprobedny , což výrobci rádi dělají), která napoví, jak pečlivě výrobce vyráběl…A vlastně, z čeho to je vyrobeno? Hrubá překližka, MDF, DTD, ABS plast? To je v pořádku. Něco jiného? Nebrat.

Každá reprosoustava se musí nějak zapojit na signál. A proto – u pasivek reprobedny zásadně Speacon – pokud tam je něco jiného, tak někdo šetřil a platí zase mé oblíbené nebrat. U aktivek by měly být k dispozici symetrické XLR a Jack 6,3 konektory..

I když se omezím na pasivní a aktivní reprosoustavy reprobedny v plastu, musím zmínit i ty jejich lepší bratry v klasické dřevěné ozvučnici. Jsou dva tábory výrobců „dřevěných“ reprosoustav. Ti první prostě dřevěné vyrábějí, protože jsou tak zvyklí a protože jednoduše technologii vstřikování plastových skořepin nemají zmáknutou. Druhou skupinou jsou reprobeden nadšenci. Dokážou „poskládat“ hodně zdařilé dřevěné kousky, ovšem je zde také šílený zástup těch, kteří někde našli „nějaký“ výkres a do toho „nějakého“ výkresu nacpali „nějaké“ aktivní reproduktory a myslí si že to bude přece dobře hrát. A opak je pravdou. Nebude. Ponaučení? Pokud nejste přesvědčeni o tom, že takovýto výrobce je opravdu specialista, vybavený kvalitními stroji, simulačním softwarem, měřícím aparátem a především znalostmi, nic u něho nekupujte. Téměř denně řeším dotazy typu "Mám dělanou reprobednu bednu od XY a chci tam dát repro ABC, poradíte mi? Nebyly to tenkrát vyhozené peníze? Shválně se podívejte do dexoňácké diskuze, jak se to tam podobnými tématy jenom hemží.