MOBILE 60 rozhlasová ústředna

Stručný popis: 2 + 1 vstup, 1 zóna, 60 W, priority, 2 pásmový frekv. korektor

Vhodné pro: ozvučení méně rozlehlých interiérů i exteriérů

 

Kat. č.: 27 861

Cena: 7 990,00 Kč s DPH Skladem: 

Objednat:  ks

Chcete s výrobkem poradit?
Zdarma získáváte tyto služby
Doporučit výrobek

Jak plošné, instal. ozvučení / rozhlasové ústředny fungují?

Naše rozhlasové vysílání někdy potřebujeme nahrávat. Využijeme k tomu výstup na nahrávání. Ten bývá kombinován s výstupem na další zesilovač a další mixážní pult, což dovoluje rozšiřovat ústřednu na výkonové nebo vstupní straně.

Dost často se ptáme, jaké výstupy má rozhlasová ústředna pro posílení. Je to záležitost s praktickým dopadem, když budeme potřebovat zónu rozšířit a navýšit tak její výkon. Jak zesilovač připojíme? Na 100 V výstup pomocí převodníku anebo rovnou na posilující výstup?

Řetězec našeho ozvučení je: mikrofony a zdroje signálu – rozhlasová ústředna – reproduktory. Představte si ale, že před reproduktory jsou v jednotlivých místnostech vřazeny regulátory hlasitosti. Praktická věc. Co když, ale je regulátor v pozici minimální hlasitost a má být provedeno hlášení? Jak regulátor hlasitosti „obejít“ a hlášení provést? Účelem je tedy vnutit posluchači signál i když má nastavenou nulovou hlasitost. Důvod je hlavně bezpečnostní a procesní. Znamená to, ale pro celý systém jisté nároky na kabeláž, spec. výstup s rozhlas. ústředny, spec. regulátor hlasitosti, zdroj „nutícího“ signálu, např. z EPS či speciálního tlačítka na mikrofonu. Používané označení je NP, E/M, DIRECT . Řešíme-li nucený poslech, musíme zvážit, kde všude se má realizovat a v případě evakuace řešíme tzv. sousedy evakuace. Třívodičový nucený poslech se realizuje pomocí spec. vodiče NP, kde se generuje zvukový signál, jež se na reproduktor dostane i přes (pouze) polohu “vypnuto”. Nevýhoda – není ošetřena poloha slabé hlasitosti, jen je ošetřena poloha „vypnuto“. Další nevýhodou je, že u nekvalitních ústředen dochází k brumům a ovlivňování jednotlivých reproduktorů. Moderní, čtyřvodičový nucený poslech se provádí tak, že při nebezpečí se na dvojici spec. signálních vodičů E/M generuje napětí, které ovládá cívku relé a to přemosťuje regulátor hlasitosti. Tím je ošetřena jakákoliv poloha hlasitosti. Spínací napětí může být i jiné velikosti (12 V, 24V). Regulátor hlasitosti DEXON PR 104 je tak „chytrý“, že podporuje oba řešení nuceného poslechu.

Dobrou vychytávkou je equalizér. Již typ zmiňované ústředny DEXON JPA 1240A,, jako mnoho jiných modelů je vybaven equalizérem. Myšlenka jde dál a equalizér je u tohoto modelu doplněn navíc v podobě 2 pásem na každý vstup. Tam je to hodně praktické, protože právě každý vstup má jinou zvukovou barvu, jež si potřebujeme dostavit.

Když se podíváme na vstupy výkonné rozhlasové ústředny DEXON JPA 1680 najdeme tam nejenom řadu konektorů, aby připojení k „okolnímu světu“ bylo prostě snazší ale také řadu DIP spínačů. Těmi zapínáme fantomové napájení kondenzátorových mikrofonů, určujeme vstupní citlivost, zapínáme LP filtry, a dokonce řešíme tzv. priority vstupů – jejich vzájemné chování a umlčování. Citlivou obvodovou záležitostí je kvalita použitých relé na zónách a jejich zapojení. Ty hodně „dobré“ ústředny používají ty nejkvalitnější a co navíc, není-li zóna aktivována, je automaticky zazemněna, to proti indukci rušivých signálů. Navíc tato výstupní část bývá doplněna přepěťovými ochranami pro zónové vedení. Napájení ústředny je realizováno napětím 230 V / 50 Hz. Co ale záloha? Ta se provádí stejnosměrným napětím 24 V DC a je velice důležité, aby se připnutí na toto napětí provedlo pozvolně. Kvalitní ústředny toto umí. Stejně jako dálkové sepnutí napájení ústředny.

Co rozhlasové ústředny mohou skrývat za další obvodové (vnitřní) funkce? Tou první funkcí, je limiter. Jedná se o část vst. obvodů, které signál na dané velikosti omezí a zabrání tak přebuzení výst. zesilovače. Tady hodně záleží na tom, jak kvalitně je navržen a nastaven. Dokonce ty lepší jsou spíše kompresory, protože začnou limitovat pozvolně.

Prvním bodem je zálohování napájení. Jak jsme již řekli dříve, provádí se pomocí stejnosměrného napětí 24 V DC a kvalitní ústředny poznáte právě podle těchto svorek na zadním panelu. Přechod na toto napájení v případku výpadku 230 V by měl být automatický a pozvolný. Zálohování zesilovačů? I to se někdy provádí. Zejména v případech, kdy se provádí pomocí ústředny evakuační rozhlasy, je potřeba zesilovač v ústředně zálohovat. Jak ale zjistit, že je poškozená. Např. pomocí detekčních karet, které nejenom měří parametry ústředny, ale i ústřednou pouští pilotní signál a zjišťují zda je ústředna průchozí. Když už jsem zmínil evakuaci, je možné i tuto v malém měřítku instalovat. Např. modul DEXON EM 600 je krásnou ukázkou toho, jak se ústředna napojí na systém EPS. Pak je automaticky zajištěno dálkové sepnutí ústředny, její zablokování, spuštění evakuační hlášky a umožnění řídit evakuaci ručně.

Je-li ústředna komfortnější, má asi zabudovanou moderní čtečku Flash paměti na USB konektoru, čtečku SD paměťové karty, pokud se nejedná o tak moderní rozhlasovou ústřednu, má vestavěn alespoň tuner a CD přehrávač. U těch lepších je tuner vybaven praktickou funkcí RDS.

Proč rozhlasovou ústřednu a ne klasický receiver / hifi věž? Mnohokrát se setkávám s praxí, kdy budoucí uživatel je opravdu totální laik a přijde s potřebou řešení malého ozvučení. Je teď jedno, jestli hodlá ozvučit restauraci, penzion nebo kancelářské prostory. Ví, že ozvučení je pro něj okrajová záležitost a proto ji chce i „okrajově“ vyřešit. Šup tam nadbytečnou hifi věž z domu, pár repráků a už to hraje. Toť praxe. Ale praxe, která za rok či dva ukáže, že ono „okrajově“ bylo špatně a že to chtělo přece jenom profesionálnější řešení. Najednou je potřeba více mikrofonů, používaná CD jsou už oposlouchaná, je potřeba připojit další reproduktory, panu řediteli dát „nejhlavnější“ mikrofon, a ono to nejde. O tom, že systém je poruchový a není robustní, nemluvě. V tomto názorném případu jsem Vám ukázal, proč se nad plošným ozvučením zamýšlet. Dát dohromady zadání ozvučení může být celkem obtížné a abych Vám to ulehčil, sepsal jsem otázky „na uživatele“, které když si necháte zodpovědět, nebo si je zodpovíte sami, máte jistotu, že se na nic nezapomnělo.

Základním parametrem při volbě rozhlasové ústředny bývá její celkový výkon a výkon jednotlivých zón. V praxi se setkáme s výkony od 60 W klidně až po 480 W u koncových zesilovačů, které rozhlasové ústředny posilují. Jak potřebný výkon určit? Musíme si uvědomit, že se jedná o transformátorovou koncepci připojení reprosoustav, tedy pokud hovoříme o vysokoimpedančním 100 V režimu. Nesčítáme tak výkony reprosoustav, ale výkony vestavěných převodních transformátorů (obvykle 6, 10 nebo 25 W). K tomu všem připočítáváme cca 10% výkonovou rezervu. Důležitým „parametrem“, který není ani tak měřitelným, ale je dost podstatný, je samotná přebuditelnost a robustnost ústředny. Tento fakt dokáže docela slušně zahýbat cenou a proto narazíte na ústředny levnější, ale i klidně dvojnásobně dražší. Ona robustnost už je vidět na celé skříni, na chlazení i provedení vnitřní konstrukce.

Přepážkové mikrofony speciální nebo univerzální? To je typický dotaz, který si položíme, chceme-li provádět hlášení. Jsou speciální rozhlasové ústředny, jako např. DEXON JPA 1240A, které mají „k sobě“ speciální mikrofony. Ty mají funkce, jako jsou spouštění gongu, směrování do zón. To je součástí i přímo na hlavním panelu ústředny.

Laická obsluha. Tomuto tématu jsem si dovolil vyčlenit samostatný krátký odstavec. Jednoduše řečeno, s ohledem na montážní firmy, provozovatele a obsluhu: Méně zde opravdu znamená více a lépe; laická obsluha má mít k dispozici co nejméně ovládacích prvků; vše co ovládá laická obsluha musí být „blbuvzdorné“; vše nepotřebné, servisní nastavení atd., musí být zalepeno, uzamčeno; je-li to možné, využíváme presetů a pro obsluhu hotových, předvolených nastavení; nečekejme, že laická obsluha bude chtít využívat ovládací software, vždy dá přednost klasickým tlačítkům; veškeré ovládání popíšeme s ohledem na danou instalaci, např. „hlasitost – koupelna“