Ozvučení kulturního domu

Kulturní dům, to není jenom velký sál, jak jej znáte. V případě větších staveb, jsou to také menší sály a přísálí. Proto tento návrh ozvučení rozdělíme na jednotlivé prostory. A toto rozdělení doporučujeme provést i fyzicky.

Menší, nebo velmi malý sál

Městské kulturní domy (rozpočtové organizace, státní správa) mají pro účely menších, často ryze soukromých akcí, vybudované i malé sály. Kapacita se pohybuje obvykle kolem 50 osob a mohou se zde uskutečnit malé oslavy, školení a přednášky. Zvuková kulisa proto nemusí být příliš hlasitá a ozvučovací systém bude menší.

Jako reprosoustavy se v tom nejmenším možném měřítku, a to i cenově nejvýhodnějším, používají SP 812, nebo SP 632, nebo SP 1032, které se mohou umístit po bocích na stěnách nebo zapředu od malého pódia. Často jde o jeden nebo dva páry. Výkonnější variantou je volba profesionálních reprosoustav BC1200. Nyní již je možné reprodukovat i hlasitější hudbu. Připomeňme, že systém je samozřejmě nízkoimpedanční (ne stovoltový) a stereofonní.

Myslíme-li i na hlasitější akce, např. na již zmíněné oslavy a večírky, hodí se systém doplnit aktivním (nepotřebuje externí zesilovač) subwooferem BCW 1500A. Tím máme zajištěnou výkonnou reprodukci nízkých kmitočtů (basů), hodící se právě pro hudbu.

Pro výše navrhnuté reprosoustavy musíme zvolit i výkonové buzení. Naše instalace je zde založena na pasivních reprosoustavách BC 1200, nebo SP 812, nebo SP 632, nebo SP 1032 a tudíž je „nakrmíme“ kombinací mixážního pultu z řady DMC, jehož konkrétní provedení volíme podle počtu instalovaných mikrofonů, a klasického „výkonového zesilovače řady DAC,“:/katalog/pro­fesionalni-technika/zesi­lovace/ jehož typ volíme podle výkonového nároku užitých reprosoustav. Vše ve stereu.
Méně častým, ale stále ještě se vyskytujícím řešením, bývá také volba výkonového mixážního pultu řady PMS.

Provozovatel malého sálu se musí rozhodnout, jakým způsobem bude ozvučení posykovat veřejnosti, která si sál pronajímá. Může samozřejmě veřejnosti nabídnout uvedený mixážní pult a říci „připojte si, co chcete“, a víceméně počítat s tím, že nastavení ozvučení dříve, nebo později „rozhasí“. Praktickou vychytávkou je mixážní pult ponechat pro „naše“ akce a pro veřejnost připojit navíc externí mixážní konzolu JWP 460. Nejenom, že to je externí připojovací prvek ozvučení (má vstupy na přístupném místě), ale také disponuje přehrávačem Mp3 souborů z USB flash paměti a dokonce i Bluetooth konektivitou, takže pronajímatel má možnost, přehrát si podkresovou hudbu přímo z telefonu nebo tabletu. A nastavení pevného ozvučení tak zůstane uchráněno.

Velký sál

Na velký sál již musí nastoupit větší kalibr. Neřešíme teď velmi výkonné ozvučení pro vystoupení rockové kapely, která bude mít své ozvučení, včetně svého zvukaře. Cílem je instalovat ozvučení napevno, tak aby bylo schopné i hlasitější reprodukce pro veřejné akce s větším počtem návštěvníků.

Po stranách pódia, výše, instalujeme několik párů výkonových pasivních reprosoustav BC 1200 nebo BC 1500, které mírně natočíme od sebe a směrem na hlediště (taneční parket). Jako podpora nízkých frekvencí (basů) zde musí být opět po stranách, na pódiu, či vbudované pod pódiem, subwoofery. Pro malé instalace vystačíme s aktivními subwoofery BCW 1500A a pro větší sály již šáhneme po výkonnějších pasivních subwooferech BCW 1500.

Zvukově přínosné je, ozvučovat samotný sál (hlediště) také po jeho stranách. Zvýší to srozumitelnost řeči i hlasitost. Proto na stěny instalujeme aktivní reprosoustavy BC 1000A nebo BC 1200A, jež mají svůj vlastní budící okruh (řízený výstup z mixážního pultu).

Výkonové buzení pro pasivní reprosoustavy v předešlých odstavcích zahrnuje kombinaci mixážního pultu DMC 2440 a několika výkonových zesilovačů DAC 1300. Opět vše stereofonně.

Velké kulturní domy mají svou zvukovou kabinu, kde se nachází vše zvukově podstatné. Častým požadavkem bývá i instalace podružného mixážního pultu u jeviště, který se propojuje do hlavního mixážního pultu ve zvukové kabině. Zde opět volba DMC 2220, nebo DMC 2440. Někdy se použije jen mixážní konzola JWP 460.

Přísálí

Tato část kulturního domu musí mít své vlastní buzení se svým vlastním nastavením. Bývá praktické, použít i jako jeden z mnoha zdrojů zvuku, také výstup z hlavního mixážního pultu pro velký sál.

BC 1000A jsou vhodnou volbou jakožto aktivní reprosoustavy na stěny. Požadujeme-li ale pasivní řešení s externím zesilovačem, volíme SP 812, nebo SP 632, nebo SP 1032.

Výkonovým prvkem pasivního řešení může být „výkonový zesilovač z řady DAC,“:/katalog/pro­fesionalni-technika/zesi­lovace/ ale pokud je ozvučení svou povahou spíše plošné, tedy např. formou podhledových reproduktorů a velkého počtu malých reprosoustav či reproduktorů, je praktické zvolit rozhlasovou ústřednu JPA 1306 nebo JPA 1506. Jde o zařízení, které kromě zesilovače, v sobě skrývá i přehrávač. Volba rozhlasové ústředny přináší také výhodu v možnosti tvorby zón a jejich následného ovládání. Kupříkladu to znamená, že v předsálí bude jiná hlasitost než v zázemí.

Zdroje signálu, přehrávače a mikrofony

V kulturních domech ještě stále pamatujeme na možnost přehrávání CD. Zapojuje se MP 103USB, jehož schopností je i přehrávání Mp3 souborů z disku, i z USB flash paměti.

Nyní k mikrofonům. Základem pro zpěv i řeč je drátová verze MD 550. Pro snímání hudebních nástrojů a pěveckých sborů je výborný MC 110. Z mikrofonní techniky nesmíme opomenout bezdrátové modely z řady MBD nebo MBC a na stojany a další příslušenství.

Spínání a dostupnost ozvučovacích systémů

Schválně je napsáno „ozvučovacích systémů“. Jak je patrné z předešlého textu, v kulturním domě je více, než praktické, ozvučovací systém rozdělit. Podle toho je voleno i centrální spínání jednotlivých částí, nejlépe z jednoho místa, např. ze zvukové kabiny či technického zázemí. Podle druhu a velikosti pořádané akce si technik sám sepne, co bude potřeba.

Bývají dokonce případy, kdy se má zvuková kabina nahradit mobilním rozvaděčem. To je přínosné spíše u menších instalací, kdy se do rozvaděče (racku) na kolečkách skutečně namontují zesilovače, mixážní pult, přijímače bezdrátových mikrofonů a další zvuková technika. Z rozvaděče již pak jenom vede variabilní propojení na sítě reprosoustav, které mají své „vstupy“ na několika místech v sále. Obsluha pak rozvaděč přiveze na kýžené místo a tam se napojí na reprosoustavy.