DPT 208 sloupová reprosoustava

Stručný popis: 40 W / 100 V, 97 dB, 150 – 14 000 Hz, výška 690 mm

Vhodné pro: ozvučení do šířky, auly, síně, hlediště

 

Kat. č.: 210010

Cena: 1 690,00 Kč s DPH Skladem: 

Objednat:  ks

Chcete s výrobkem poradit?
Zdarma získáváte tyto služby
Doporučit výrobek

Jak plošné, instal. ozvučení / sloupové reprosoustavy fungují?

Co znamenají ty ostatní parametry? Frekvenční rozsah – udává od jak nízkých po jak vysoké frekvence bude „bedýnka“ hrát. Nutno brát ale v potaz toleranční pásmo, které bývá obvykle 6 nebo 10 dB. Čím větší Ø středobasového reproduktoru, tím jsou větší šance, aby reproduktor hrál lépe nižší kmitočty. Dále připomínám, že v plošném ozvučení se záměrně přenášené frekvenční pásmo zdola i shora omezuje kvůli srozumitelnosti. Citlivost – jednoduše kolik to „žere“ a jak hlasitě to hraje. Tedy účinnost. Podle citlivosti si uděláme obrázek o tom, jak hlasitě to bude na jednotku přivedeného výkonu hrát. Každé 3 dB rozdílu znamenají dvojnásobek výkonu. Pozor na laický přístup, kdy „silné“ neznamená citlivé. Dále pozor na fakt, že většina výrobců u reprosoustav, které jsou určené pro 100 V rozvod a mají tak převodní transformátor, udává citlivost, jakoby tam transformátor nebyl vřazen. Dexon udává reálnou hodnotu s vřazeným transformátorem, která je samozřejmě nižší, než kdyby tam nebyl. Posledním omylem, nebo lépe „trikem“ výrobců je záměrná záměna citlivosti a SPL. Citlivost určuje účinnost reproduktoru, SPL určuje jak velká hladina zvuku bude, když přivedeme max. výkon na reproduktor. Zkreslení THD – udává, jak moc reprodukovaná sinusovka bude zdeformovaná Zkreslení IMD – udává, jak moc ze dvou přivedených sinusovek se ozve více sinusovek Dělící frekvence – udává, místo, kde basový reproduktor už přestává hrát díky výhybce basy a výškový už začíná hrát výšky. Směrovost, vyzařovací úhel – udává do jaké šířky, a to v horizontální i vertikální rovině (tedy dvě hodnoty) reproduktor vyzařuje. Nelze říci co je lepší. Někdy potřebujeme zvuk úzce směrovat, někdy zase více hrát do „šířky“. Podrobeněji to rozebereme v dalším oddíle. Rozměry – měly by se udávat včetně všech výstupků. Asi není třeba dále rozebírat. Hmotnost – čím těžší tím lepší! Ukazuje to na poctivou mechanickou konstrukci nejenom samotné skříně, ale také použitých reproduktorů. Ale pozor u podhledových reproduktorů. Příliš těžké reproduktory není možné instalovat do podhledů z minerálních panelů, protože tyto je neudrží.

V sortimentu Dexonu naleznete celou řádku reproduktorů s označením „3“ na konci – RPT xx3. Ty toto splňují, jsou schváleny českou zkušebnou (podle ČSN 60 849). Dexon má jako jediný v ČR schválenou metodu úprav stávajících reprosoustav řady RPT xx2, SP a ARS, tak, aby zmiňované normě odpovídaly. Reproduktory, mimo jiné, splňují elektrickou bezpečnost (ČSN 60065) a podmínky pro elmag. kompatibilitu.

Stačí reprosoustavy nainstalovat do venkovního prostředí anebo tam, kde svítí slunce. Po létech je zřejmé, jak to s klimatickou odolností výrobce myslel. Aspekty, které je potřeba v těchto případech posuzovat jsou: 1. Barevná stálost – Má nátěr reprosoustavy složku UV filtru? Nezežloutne po čase? 2. Použitý materiál – Z čeho je reprosoustava vyrobena? Plast / kov / dřevo? 3. Jsou všechny použité materiály vlhkuodolné? 4. Jsou všechny použité materiály teplotně odolné (viz. léto na slunci, sauny)? 5. Pokud je z kovu, je z hliníku? Ten nerezaví. 6. Pokud je z kovu, jaký je horní nátěr? Nejodolnější je kataporéza, anaporéza nebo komaxit. 7. Pokud je z plastu, je z ABS? Ten více vydrží. 8. Pokud předpokládáme déšť, mají kanálek na odvod vody (viz. sloupové reprosoustavy)? 9. Pokud předpokládáme sníh a mráz, nezamrzne přední mřížka? Je dost „hrubá“? 10. Instalujeme obecní rozhlas na sloupy? Jsou použité reprosoustavy vysoce klimaticky odolné? 11. Jaké je krytí IP? Rešerší sortimentu DEXON zjistíme, že právě sloupové a reentrantní reproduktory, jež se právě v exteriéru instalují nejčastěji, disponují největší klimatickou odolností a tomu nasvědčují i jejich příznivé hodnoty IP krytí.

Zde je nutné zmínit špatné „české“ řešení. Mnoho, rádoby odborníků, si myslí, že stačí zakoupit jakýkoli reproduktor a udělat z něho evakuační tak, že si sami vestaví tepelnou pojistku a keramickou svorkovnici. Tento přístup je naprosto špatný a nebezpečný!!! 1. Není jistota, že tato úprava svépomocí je technicky správně 2. Takovýto reproduktor neodzkoušela žádná laboratoř 3. Takovýto reproduktor nemá certifikát, který bývá vyžadován u kolaudace budovy a revize, potažmo vstupní zkoušky evakuačního rozhlasu. 4. Dodavatel, který tuto úpravu svépomocí provede, se vystavuje obrovskému riziku, kdy budou muset být všechny reproduktory vyměněny (a obvykle se nejedná o malé počty) a také riziku, kdy evakuační systém nemusí v době nebezpečí a ohně fungovat! 5. Závěr je, že je možné používat jen evakuační reproduktory s certifikátem, jaké dodává např. Dexon.

Kromě samotného charakteru zvuku (jeho „barvy“) musíme dbát také na správnou hlasitost. Asi si uvědomujete, že někdy ozvučení může být nedostatečně hlasité. Ovšem častou chybou je naopak i to, že ozvučení je hlasité až moc. Zatímco v prvním případě takového špatného ozvučení lidé nerozumějí a tím pádem ani nechápou, „proč to tam hraje“, v tom druhém případě je příliš velká hlasitost zdrojem nervozity a špatné nálady (třeba na pracovišti). Pro lepší orientaci uvádím pár příkladů, co požadovat:

Požární odolnost reproduktorů a její řešení Musíme zmínit ještě tzv. protipožární odolnost, která s evakuací nemusí vůbec souviset. Tuto odolnost řeší norma ČSN 73 0802 – požární bezpečnost staveb. Představte si požárně odolný strop nebo stěnu. Vyvrtáním otvoru a vestavbou reproduktoru tuto odolnost porušíte. Požární technik se bude automaticky ptát, jakou požární odolnost reproduktor má a jak můžete toto dokumentově doložit. A je problém. Zajistit, aby reproduktor měl určitou požární odolnost sice můžeme ocelovým krytem, ale velkou komplikací je toto certifikovat, neboť zkoušky musí být provedeny přesně stejně, přesně stejně pro daný typ materiálu stěny, jeho polohy a tloušťky, včetně konstrukce. A to je případ od případu jiné. Proto řešením je za reproduktorem vyrobit „budku“ ze stejného materiálu, z jakého je ona stěna. Požární odolnost stropu či stěny tak nebude porušena.

Evakuační verze reproduktorů Na začátek, pro ty z Vás, kteří se v problematice evakuačních rozhlasů nevyznáte, doporučuji tento odkaz. Proč to všechno? Protože norma, která je pro řešení evakuačních (také řečeno domácích, požárních) rozhlasů závazná, hovoří jasně: Nesmí dojít ke ztrátě pokrytí signálem. Jinak řečeno, reproduktory musí být v případě „Nouzových zvukových systémů“ (evakuační rozhlas) vyrobeny v souladu s ČSN EN 60 849. tato norma ale bude brzy nahrazena, nebo už je, pokud tyto řádky čtete po roce 2011, novou normou a sice ČSN EN 54–16 a ČSN EN 54–24. Jak tedy zajistit, aby nedošlo v dané zóně ke ztrátě pokrytí zvukovým signálem, aby porucha jednoho reproduktoru nezpůsobila výpadek celé zóny nebo systému, aby lidé v objektu vůbec zvukové instrukce mohli slyšet? Jsou dva přístupy: a) reproduktorovou síť rozdělíme na více podzón, tak aby při výpadku jedné, bylo stále slyšet z té druhé b) anebo jinak musíme zajistit, aby výpadek jednoho reproduktoru nezpůsobil výpadek celkový. V praxi se aplikují oba dva případy. Bod a) je záležitosti návrhu a projektu. Bod b) je záležitosti technické konstrukce použitých reproduktorů. A to se provádí takto: Reproduktor nesmí např. zkratovat linku. To se může např. stát v případě ohně – zvýšení teploty okolí; proto při t > 130°C (obvykle) reproduktor odpojí tepelná pojistka. Raději ať nehraje, než aby způsobil celkovou závadu.; dále je použita teflonová izolace vodičů a keramická připojovací svorkovnice, to proto, aby i mimo pojistku (před ní) nemohlo dojit ke zkratu;

Samotnou kapitolou pro sebe je způsob instalace reprosoustavy. Asi nás ihned napadne, že přeci „bedýnky“ můžeme věšet na zeď na háček či kloubový držák, nebo je vestavovat do podhledu pomocí šroubků či samozatahovacích klapek. Ano, máte pravdu. Tak nějak to je. Ale jenom montážní firmy, které instalují stovky reproduktorů a reprosoustav, po delší době ocení finesy, jež instalaci ulehčují. A tam se poznají kvalitní výrobky. Základní způsoby instalace jsou: 1. závěs – obvykle háček na zadní straně. Pozor na možnost skrýt přívodní vodiče do útrob reprosoustavy, jinak reprosoustava odstává. Příkladem je DEXON ARS 323 a DEXON SPT 631. 2. konzola – uzpůsobený kloubový držák, který umožňuje naklánění i natáčení. Pozor na kvalitní aretaci. Příkladem je DEXON SP 412 3. šroubky – jsou bohužel na čelní straně vidět. Doporučujeme zatírat barvou koše. Příkladem jsou reproduktory do koupelen. 4. pružiny – používají se obvykle u podhledových reproduktorů, které tak nemají žádný viditelný montážní prvek. 5. samozatahovací klapky – mají je reproduktory pro vestavbu do sádrokartonu. Opět není vidět žádný montážní prvek. Reproduktor se dotáhne důmyslným mechanismem.

Plošné ozvučení budov i exteriéru, co se týče výběru reprosoustav, je potřeba řešit především s ohledem na požadovaný zvuk. Pravděpodobně se tato věta zdá teď zbytečná, ale divili byste se, kolik instalací a výběrů probíhá především podle vzhledu. Ano, požadovaný charakter zvuku by měl být určitě na prvním místě. Jak tedy zvuk posuzovat a jaký chtít? Ve většině ozvučovacích případů to je věc nejenom fyziky, ale také psychologie. Je nutné především vědět k jakým účelům bude ozvučovaný prostor sloužit a podle toho to vše posuzovat. Tak např. v pizzerii, která by měla působit útulně, „teplem domova“ potřebujeme zvuk také „teplý“ a příjemný, což znamená ne hlasitý, ale vyvážený, líbivý s dostatkem nízkých kmitočtů už kolem 35 Hz. Toto třeba umí DEXON SP 402. Naopak v hlasitých a rušných prostorách musíme ozvučovat hlasitěji. Opět příkladem může být nádraží či škola, kde je hodně lidí, kteří nedávají pozor, navíc zdejší akustika má velké množství odrazů a proto zvuk nesmí obsahovat příliš velké množství nízkých kmitočtů, příliš sykavek, spíše bude orientován kolem střeních kmitočtů. K tomu se třeba používají zvukové projektory. Kdybychom si takovéto ozvučení pustili u sebe doma, zjistíme, že takovýto zvuk je „studený“, ale zato srozumitelný. A o to nám šlo. Jak vidíte posuzujeme nejenom podvědomé vnímání zvuku (viz. příklad té pizzerie) ale i ony fyzikální vlastnosti (viz. srozumitelnost na nádraží).

Jak fungují reentrantní reproduktory (tlampače)? Základní fintou, jak reentrantní reproduktory fungují, je odraz zvuku. Ten vychází z kmitací cívky a navazujícího prostoru směrem do „nosu“, zde se odrazí zpátky dozadu a následně je vyveden zvukovodem ven. Onen odraz se může provést několikrát. Platí, že, 1) čím více provedených odrazů, tím vyšší dosažená citlivost 2) čím delší „nos“, tím vyšší citlivost 3) čím větší plocha vyústění zvukovodu, tím větší šance na lépe přenášené nízké kmitočty. Podle těchto ukazatelů si tedy uděláme představu, jak reentrantní reproduktor bude hrát. Čím větší, tím obvykle lepší podání nižších kmitočtů, méně „tlampačový“ zvuk, lepší citlivost.

Zvolené reprosoustavy se musí líbit a musí vzhledově do interiéru zapadat. To je ale dost často problém. Na jedné straně máme fyziku a skoro vždy omezené finance, na druhé chceme něco luxusně a příjemně vypadajícího. A do toho všeho se ještě plete akustika prostor. A když máme tu největší smůlu, začnou se do toho všeho plést památkáři. Jak tedy se vzhledem nakládat? Zastavme se nejprve u materiálů. Dřevo je dřevo, ale bohužel se nehodí do venkovních prostor, proto jsou exteriéry odsouzeny na reprosoustavy plastové nebo hliníkové. Je zajímavé, že akusticky, např. při posuzování reentrantních reproduktorů, viz. další odstavce, se hliník akusticky „tváří“ lépe, než plast, a proto jsou takové reproduktory obvykle i dražší. Krásně je to vidět na těchto reentrantních reproduktorech (tlampačích), nebo zvukových projektorech.

Jak fungují sloupové reprosoustavy? Jejich největší předností je široká směrová charakteristika (až 90° / 1kHz, –3 dB). Za tímto účelem jsou sloupové reprosoustavy konstruovány. Konstrukčně se zakládají na malých reproduktorech, které jsou namontovány ve sloupci pod sebou. Ty mohou být navíc nakloněny. Platí, že 1) čím užší a vyšší, tím širší horizontální směrová charakteristika 2) čím vyšší, tím užší vertikální směrová charakteristika 3) čím vyšší, tím větší počet reproduktorů, tím vyšší citlivost a výkon 4) čím užší, tím horší přenášení nízkých kmitočtů, protože reproduktory mají malý Ø membrány. Na základě těchto ukazatelů je jasné, že se sloupové reprosoustavy hodí pro ozvučování širokých prostor z malého počtu míst. Své uplatnění najdou na náměstích, aulách, sálech, ale také i v kostelech. Aby se daly lépe směrovat mají vždy vestavěnou konzolu.