ZA 6480 rozhlasová ústředna

Stručný popis: 3+2 vstupy, 6 regul. zón, 480 W, slot pro modul signálu, gong, siréna, priority, tel, eps., dálk. ov

Vhodné pro: ozvučení interiérů i exteriérů s velkým komfortem

 

Kat. č.: 27 862

Cena: 31 690,00 Kč s DPH Skladem: 

Objednat:  ks

Chcete s výrobkem poradit?
Zdarma získáváte tyto služby
Doporučit výrobek

Jak plošné, instal. ozvučení / rozhlasové ústředny fungují?

Naše rozhlasové vysílání někdy potřebujeme nahrávat. Využijeme k tomu výstup na nahrávání. Ten bývá kombinován s výstupem na další zesilovač a další mixážní pult, což dovoluje rozšiřovat ústřednu na výkonové nebo vstupní straně.

Je-li ústředna komfortnější, má asi zabudovanou moderní čtečku Flash paměti na USB konektoru, čtečku SD paměťové karty, pokud se nejedná o tak moderní rozhlasovou ústřednu, má vestavěn alespoň tuner a CD přehrávač. U těch lepších je tuner vybaven praktickou funkcí RDS.

Co rozhlasové ústředny mohou skrývat za další obvodové (vnitřní) funkce? Tou první funkcí, je limiter. Jedná se o část vst. obvodů, které signál na dané velikosti omezí a zabrání tak přebuzení výst. zesilovače. Tady hodně záleží na tom, jak kvalitně je navržen a nastaven. Dokonce ty lepší jsou spíše kompresory, protože začnou limitovat pozvolně.

Další obvodovou funkcí bývá subsonic filtr. U klasických rozhlasových ústředen je řešen jako dolní propust relativně na nízkých kmitočtech a zabraňuje pronikání nežádoucích signálů do vst. části zesilovače. U modelů pro plošné ozvučení tento filtr bývá klidně nastaven na 40 Hz a je dost důležitý pro velmi rozlehlá vedení tohoto plošného ozvučení.

Proč rozhlasovou ústřednu a ne klasický receiver / hifi věž? Mnohokrát se setkávám s praxí, kdy budoucí uživatel je opravdu totální laik a přijde s potřebou řešení malého ozvučení. Je teď jedno, jestli hodlá ozvučit restauraci, penzion nebo kancelářské prostory. Ví, že ozvučení je pro něj okrajová záležitost a proto ji chce i „okrajově“ vyřešit. Šup tam nadbytečnou hifi věž z domu, pár repráků a už to hraje. Toť praxe. Ale praxe, která za rok či dva ukáže, že ono „okrajově“ bylo špatně a že to chtělo přece jenom profesionálnější řešení. Najednou je potřeba více mikrofonů, používaná CD jsou už oposlouchaná, je potřeba připojit další reproduktory, panu řediteli dát „nejhlavnější“ mikrofon, a ono to nejde. O tom, že systém je poruchový a není robustní, nemluvě. V tomto názorném případu jsem Vám ukázal, proč se nad plošným ozvučením zamýšlet. Dát dohromady zadání ozvučení může být celkem obtížné a abych Vám to ulehčil, sepsal jsem otázky „na uživatele“, které když si necháte zodpovědět, nebo si je zodpovíte sami, máte jistotu, že se na nic nezapomnělo.

Musí platit, že komfort vychází především z požadavků obsluhy, a ne investora či technických znalostí provádějící montážní firmy. Zaměříme se např. na to, jaké druhy podkresových signálů umí ústředna zpracovávat. Hned na prvním místě se naskýtá posouzení vstupů pro mikrofony MIC a pro přístroje, jako jsou CD přehrávače, Mp3 atd. Ty připojujeme do vstupu označených AUX provedených obvykle konektorem Jack 6,3. Pokud jsou tyto přístroje stereofonní, musíme je připojit na vstupy LINE s konektory Cinch, jelikož musíme stereo signál v ústředně převést na monofonní.

Řetězec našeho ozvučení je: mikrofony a zdroje signálu – rozhlasová ústředna – reproduktory. Představte si ale, že před reproduktory jsou v jednotlivých místnostech vřazeny regulátory hlasitosti. Praktická věc. Co když, ale je regulátor v pozici minimální hlasitost a má být provedeno hlášení? Jak regulátor hlasitosti „obejít“ a hlášení provést? Účelem je tedy vnutit posluchači signál i když má nastavenou nulovou hlasitost. Důvod je hlavně bezpečnostní a procesní. Znamená to, ale pro celý systém jisté nároky na kabeláž, spec. výstup s rozhlas. ústředny, spec. regulátor hlasitosti, zdroj „nutícího“ signálu, např. z EPS či speciálního tlačítka na mikrofonu. Používané označení je NP, E/M, DIRECT . Řešíme-li nucený poslech, musíme zvážit, kde všude se má realizovat a v případě evakuace řešíme tzv. sousedy evakuace. Třívodičový nucený poslech se realizuje pomocí spec. vodiče NP, kde se generuje zvukový signál, jež se na reproduktor dostane i přes (pouze) polohu “vypnuto”. Nevýhoda – není ošetřena poloha slabé hlasitosti, jen je ošetřena poloha „vypnuto“. Další nevýhodou je, že u nekvalitních ústředen dochází k brumům a ovlivňování jednotlivých reproduktorů. Moderní, čtyřvodičový nucený poslech se provádí tak, že při nebezpečí se na dvojici spec. signálních vodičů E/M generuje napětí, které ovládá cívku relé a to přemosťuje regulátor hlasitosti. Tím je ošetřena jakákoliv poloha hlasitosti. Spínací napětí může být i jiné velikosti (12 V, 24V). Regulátor hlasitosti DEXON PR 104 je tak „chytrý“, že podporuje oba řešení nuceného poslechu.

Odolnost proti změnám na zónách je důležitá, pokud víme, že se zónami se často „pracuje“. Rozhlasové ústředně nesmí vadit, když se něco odpojí, anebo všechny regulátory hlasitosti jsou nastaveny na krajní mez.

Řešíme samotné připojení ústředny k výstupním zónám. Na výběr je ze dvou druhů připojení. Stručně shrneme výhody i nevýhody: Nízkoimpedanční 4 nebo 8 Ω – pro málo rozlehlé systémy, ztráty na vedení, lepší zvuk, možnost sterea, komplikace při zapojování více reproduktorů v zóně; Vysokoimpedanční v systému 100 V – pro rozlehlé systémy, minimální ztráty na vedení, transformace signálu na 100 V úroveň na vedení, reproduktory transformace signálu zpět, horší zvuk, mono, velice snadné připojování i rozšiřování systému reproduktorů v zóně. Co si vybrat? Praxe je taková, že např. pro malé penziony a rodinné domy se volí nízkoimpedanční režim a např. pro firemní a prodejní prostory, hotely i výrobu se automaticky volí onen 100 V režim. Vězte ale, že oněch 100 V nemusí být vždy 100 V, ale v praxi se vyskytuje řešení i pro 75 V a 50 V.

Výkon – udává se ve W RMS s ohledem na dané zapojení a impedanci. Proto u nízkoimpedančních modelů narazíme např. na následující údaje: – Výstupní výkon (20–20 000 Hz, THD = 0.05 %, 8 Ω ) RMS 2 × 350 W Výstupní výkon (20–20 000 Hz, THD = 0.05 %, 4 Ω ) RMS 2 × 550 W Výstupní výkon (20–20 000 Hz, THD = 0.05 %, 8 Ω , můstek) RMS 1 × 1000 W. Zde vidíte, jak se liší pro různou zatěžovací impedanci a zapojení (normální stereo / můstek). Tato data jsou od nízkoimpedančního modelu Dexon DAP 1000. . Frekvenční rozsah – udává od jak nízkých po jak vysoké frekvence bude rozhlasová ústředna hrát. Nutno brát ale v potaz toleranční pásmo, které bývá –3 dB. Většina dosahuje 20 – 20 000 Hz zcela s přehledem. Vstupní citlivost – obvykle 0 dBm = 1,55 V = ± 0,707 V ef. symetricky. Říká, jak velký signál nutno přivést na vstup, abychom dosáhli maximálního výkonu při daném zkreslení v daném pásmu. Profesionální rozhlasové ústředny dovolují symetrické i nesymetrické připojení. Výhodou toho symetrického je větší odolnost proti rušení a brumům.

Přepážkové mikrofony speciální nebo univerzální? To je typický dotaz, který si položíme, chceme-li provádět hlášení. Jsou speciální rozhlasové ústředny, jako např. DEXON JPA 1240A, které mají „k sobě“ speciální mikrofony. Ty mají funkce, jako jsou spouštění gongu, směrování do zón. To je součástí i přímo na hlavním panelu ústředny.

Dobrou vychytávkou je equalizér. Již typ zmiňované ústředny DEXON JPA 1240A,, jako mnoho jiných modelů je vybaven equalizérem. Myšlenka jde dál a equalizér je u tohoto modelu doplněn navíc v podobě 2 pásem na každý vstup. Tam je to hodně praktické, protože právě každý vstup má jinou zvukovou barvu, jež si potřebujeme dostavit.