JPA 1120 rozhlasová ústředna

Stručný popis: 4 + 2 vstupy, 1 zóna, 120 W, s CD/MP3 přehrávačem a tunerem, 2 pásm. frekv. korektor

Vhodné pro: ozvučení interiérů i exteriérů s velkým komfortem

 

Kat. č.: 27 859

Cena: 11 990,00 Kč s DPH Skladem: 

Objednat:  ks

Chcete s výrobkem poradit?
Zdarma získáváte tyto služby
Doporučit výrobek

Jak plošné, instal. ozvučení / rozhlasové ústředny fungují?

Ve výbavě některých rozhlasových ústředen najdeme i možnost připojení telefonní linky. Ta se zpracovává dvojím způsobem: a) „poslouchá se“ vyzvánění linky a to se převede na trylek či gong do reproduktorů b) „poslouchá se“ audio na lince, pak je ale potřebná aktivace funkce „paging“ v telefonní ústředně.

Řešíme samotné připojení ústředny k výstupním zónám. Na výběr je ze dvou druhů připojení. Stručně shrneme výhody i nevýhody: Nízkoimpedanční 4 nebo 8 Ω – pro málo rozlehlé systémy, ztráty na vedení, lepší zvuk, možnost sterea, komplikace při zapojování více reproduktorů v zóně; Vysokoimpedanční v systému 100 V – pro rozlehlé systémy, minimální ztráty na vedení, transformace signálu na 100 V úroveň na vedení, reproduktory transformace signálu zpět, horší zvuk, mono, velice snadné připojování i rozšiřování systému reproduktorů v zóně. Co si vybrat? Praxe je taková, že např. pro malé penziony a rodinné domy se volí nízkoimpedanční režim a např. pro firemní a prodejní prostory, hotely i výrobu se automaticky volí onen 100 V režim. Vězte ale, že oněch 100 V nemusí být vždy 100 V, ale v praxi se vyskytuje řešení i pro 75 V a 50 V.

Přepážkové mikrofony speciální nebo univerzální? To je typický dotaz, který si položíme, chceme-li provádět hlášení. Jsou speciální rozhlasové ústředny, jako např. DEXON JPA 1240A, které mají „k sobě“ speciální mikrofony. Ty mají funkce, jako jsou spouštění gongu, směrování do zón. To je součástí i přímo na hlavním panelu ústředny.

Proč rozhlasovou ústřednu a ne klasický receiver / hifi věž? Mnohokrát se setkávám s praxí, kdy budoucí uživatel je opravdu totální laik a přijde s potřebou řešení malého ozvučení. Je teď jedno, jestli hodlá ozvučit restauraci, penzion nebo kancelářské prostory. Ví, že ozvučení je pro něj okrajová záležitost a proto ji chce i „okrajově“ vyřešit. Šup tam nadbytečnou hifi věž z domu, pár repráků a už to hraje. Toť praxe. Ale praxe, která za rok či dva ukáže, že ono „okrajově“ bylo špatně a že to chtělo přece jenom profesionálnější řešení. Najednou je potřeba více mikrofonů, používaná CD jsou už oposlouchaná, je potřeba připojit další reproduktory, panu řediteli dát „nejhlavnější“ mikrofon, a ono to nejde. O tom, že systém je poruchový a není robustní, nemluvě. V tomto názorném případu jsem Vám ukázal, proč se nad plošným ozvučením zamýšlet. Dát dohromady zadání ozvučení může být celkem obtížné a abych Vám to ulehčil, sepsal jsem otázky „na uživatele“, které když si necháte zodpovědět, nebo si je zodpovíte sami, máte jistotu, že se na nic nezapomnělo.

Prvním bodem je zálohování napájení. Jak jsme již řekli dříve, provádí se pomocí stejnosměrného napětí 24 V DC a kvalitní ústředny poznáte právě podle těchto svorek na zadním panelu. Přechod na toto napájení v případku výpadku 230 V by měl být automatický a pozvolný. Zálohování zesilovačů? I to se někdy provádí. Zejména v případech, kdy se provádí pomocí ústředny evakuační rozhlasy, je potřeba zesilovač v ústředně zálohovat. Jak ale zjistit, že je poškozená. Např. pomocí detekčních karet, které nejenom měří parametry ústředny, ale i ústřednou pouští pilotní signál a zjišťují zda je ústředna průchozí. Když už jsem zmínil evakuaci, je možné i tuto v malém měřítku instalovat. Např. modul DEXON EM 600 je krásnou ukázkou toho, jak se ústředna napojí na systém EPS. Pak je automaticky zajištěno dálkové sepnutí ústředny, její zablokování, spuštění evakuační hlášky a umožnění řídit evakuaci ručně.

Laická obsluha. Tomuto tématu jsem si dovolil vyčlenit samostatný krátký odstavec. Jednoduše řečeno, s ohledem na montážní firmy, provozovatele a obsluhu: Méně zde opravdu znamená více a lépe; laická obsluha má mít k dispozici co nejméně ovládacích prvků; vše co ovládá laická obsluha musí být „blbuvzdorné“; vše nepotřebné, servisní nastavení atd., musí být zalepeno, uzamčeno; je-li to možné, využíváme presetů a pro obsluhu hotových, předvolených nastavení; nečekejme, že laická obsluha bude chtít využívat ovládací software, vždy dá přednost klasickým tlačítkům; veškeré ovládání popíšeme s ohledem na danou instalaci, např. „hlasitost – koupelna“

Řetězec našeho ozvučení je: mikrofony a zdroje signálu – rozhlasová ústředna – reproduktory. Představte si ale, že před reproduktory jsou v jednotlivých místnostech vřazeny regulátory hlasitosti. Praktická věc. Co když, ale je regulátor v pozici minimální hlasitost a má být provedeno hlášení? Jak regulátor hlasitosti „obejít“ a hlášení provést? Účelem je tedy vnutit posluchači signál i když má nastavenou nulovou hlasitost. Důvod je hlavně bezpečnostní a procesní. Znamená to, ale pro celý systém jisté nároky na kabeláž, spec. výstup s rozhlas. ústředny, spec. regulátor hlasitosti, zdroj „nutícího“ signálu, např. z EPS či speciálního tlačítka na mikrofonu. Používané označení je NP, E/M, DIRECT . Řešíme-li nucený poslech, musíme zvážit, kde všude se má realizovat a v případě evakuace řešíme tzv. sousedy evakuace. Třívodičový nucený poslech se realizuje pomocí spec. vodiče NP, kde se generuje zvukový signál, jež se na reproduktor dostane i přes (pouze) polohu “vypnuto”. Nevýhoda – není ošetřena poloha slabé hlasitosti, jen je ošetřena poloha „vypnuto“. Další nevýhodou je, že u nekvalitních ústředen dochází k brumům a ovlivňování jednotlivých reproduktorů. Moderní, čtyřvodičový nucený poslech se provádí tak, že při nebezpečí se na dvojici spec. signálních vodičů E/M generuje napětí, které ovládá cívku relé a to přemosťuje regulátor hlasitosti. Tím je ošetřena jakákoliv poloha hlasitosti. Spínací napětí může být i jiné velikosti (12 V, 24V). Regulátor hlasitosti DEXON PR 104 je tak „chytrý“, že podporuje oba řešení nuceného poslechu.

Zajímavou otázkou je, kolik těch zón v podstatě zvolit. Samozřejmé je, že se potřebujeme obvykle napasovat na dispozice ústředny, a tak v „malých“ systémech navrhujeme ozvučení na 4, 5 nebo 8 zón. A když už máme rozhodnuto o zónách, co takhle na každou zónu pustit jiný signál? S jednoduchou ústřednou toto nedovedete. Musíme zvolit rozhlasovou ústřednu z řady DEXON JPA 1640. Toto zařízení obsahuje digitální matici, kterou v připojeném softwaru ovládáme a určujeme, „kde co“ bude hrát. Praktické užití? Typické pro penziony, na pokojích hraje klidná hudba, ale v restauraci něco živějšího. Pro toto maticové uspořádání existuje i levnější a snadnější na obsluhu, řešení. Doporučuji si něco přečíst o DEXON JPA 1160, která signálovou matici řeší pomocí přepínačů.

Dobrou vychytávkou je equalizér. Již typ zmiňované ústředny DEXON JPA 1240A,, jako mnoho jiných modelů je vybaven equalizérem. Myšlenka jde dál a equalizér je u tohoto modelu doplněn navíc v podobě 2 pásem na každý vstup. Tam je to hodně praktické, protože právě každý vstup má jinou zvukovou barvu, jež si potřebujeme dostavit.

Co rozhlasové ústředny mohou skrývat za další obvodové (vnitřní) funkce? Tou první funkcí, je limiter. Jedná se o část vst. obvodů, které signál na dané velikosti omezí a zabrání tak přebuzení výst. zesilovače. Tady hodně záleží na tom, jak kvalitně je navržen a nastaven. Dokonce ty lepší jsou spíše kompresory, protože začnou limitovat pozvolně.

Další obvodovou funkcí bývá subsonic filtr. U klasických rozhlasových ústředen je řešen jako dolní propust relativně na nízkých kmitočtech a zabraňuje pronikání nežádoucích signálů do vst. části zesilovače. U modelů pro plošné ozvučení tento filtr bývá klidně nastaven na 40 Hz a je dost důležitý pro velmi rozlehlá vedení tohoto plošného ozvučení.

Výkon – udává se ve W RMS s ohledem na dané zapojení a impedanci. Proto u nízkoimpedančních modelů narazíme např. na následující údaje: – Výstupní výkon (20–20 000 Hz, THD = 0.05 %, 8 Ω ) RMS 2 × 350 W Výstupní výkon (20–20 000 Hz, THD = 0.05 %, 4 Ω ) RMS 2 × 550 W Výstupní výkon (20–20 000 Hz, THD = 0.05 %, 8 Ω , můstek) RMS 1 × 1000 W. Zde vidíte, jak se liší pro různou zatěžovací impedanci a zapojení (normální stereo / můstek). Tato data jsou od nízkoimpedančního modelu Dexon DAP 1000. . Frekvenční rozsah – udává od jak nízkých po jak vysoké frekvence bude rozhlasová ústředna hrát. Nutno brát ale v potaz toleranční pásmo, které bývá –3 dB. Většina dosahuje 20 – 20 000 Hz zcela s přehledem. Vstupní citlivost – obvykle 0 dBm = 1,55 V = ± 0,707 V ef. symetricky. Říká, jak velký signál nutno přivést na vstup, abychom dosáhli maximálního výkonu při daném zkreslení v daném pásmu. Profesionální rozhlasové ústředny dovolují symetrické i nesymetrické připojení. Výhodou toho symetrického je větší odolnost proti rušení a brumům.